Jak jsem se nedomluvila v Itálii

Itálii mám moc ráda, navštívila jsem ji několikrát SEVERAL TIMES. Pravda je, že zatím vždy jen na severu. Miluju ji v létě i v zimě. Jenže tohle léto mě Italové překvapili takovým způsobem, který jsem vůbec nečekala.

Téměř nikdo v místě, kde jsem byla na dovolené, s námi ze začátku nemluvil anglicky (ani německy nebo španělsky). Jakože vůbec AT ALL. Jak jsem k tomu přistoupila a co si z této zkušenosti odnáším?

Moc ráda se v tomto článku podělím o své postřehy a zkušenosti.


Srážka s realitou

První náraz nastal už na parkovišti. Náš bytný LANDLORD, od kterého jsme měli v pronájmu malý byt, nás poslal při příjezdu na nedaleké parkovistě. Komunikovali jsme s ním anglicky, takže pro mě bez problémů. Zajeli jsme na špatné parkoviště a tam to začalo. Snažila jsem se anglicky vysvětlit, od koho jsme a co tam chceme. Starší muž začal rozhazovat rukama a nadávat italsky. Zavolal mladšího spolupracovníka (cca 25 let) a ten taky vůbec nereagoval na to, co jsem se mu snažila říct. Přišel další, to samé, ani ň anglicky.

Víte, já umím mluvit anglicky velmi jednoduše a srozumitelně CLEARLY. Jsem tak zvyklá z lekcí angličtiny se svými klienty, protože často a ráda pracuju se začátečníky (úplnými i těmi věčnými).

Manžel na ně začal mluvit německy. Reakce opět nula. Současně jsem pochopila, že nadávají, proč sakra nemluvíme italsky. Řešením nakonec bylo, že jsem zavolala našemu bytnému Italovi a ten jim to vysvětlil italsky, my jsme zjistili FOUND OUT, že jsme na špatném parkovišti a jeden z místních nás osobně autem navedl na to správné.

OK, šli jsme samozřejmě hned na pláž. Hrneme se ke stánku a anglicky objednáváme kafe a ptám se, jestli mají mojito bez alkoholu. Dvacetiletá slečna na mě kouká, jestli jsem nespadla z Marsu. Řeknu jí znovu co chci španělsky a doufám, že tyto dva jazyky jsou si tak podobné SIMILAR, že to přece musí pochopit. Její obličej začíná vypadat docela otráveně ANNOYED. Fajn, přecházíme na komunikaci posunky a ukazováním si objednáváme. Slečna spočítá objednávku a hlásí mi sumu italsky. Říkám si, to nezná ani čísla anglicky? Jsem z toho zmatená PUZZLED.


Kouzlo městečka Chioggia

Jsme na severu Itálie a turisti tu jsou. Jak se ale začínáme rozkoukávat zjišťuju, že turisti jsou pouze Italové. Na parkovišti je ze 100 aut 90 italských. Takže jestli chcete jet na sever Itálie a nepotkat tam žádné Čechy, moc doporučuji městečko Chioggia. 🙂

A toto místo doporučuju samozřejmě i z mnoha jiných důvodů. Je totiž naprosto kouzelné ENCHANTING. Na internetu o něm psali, že jsou to takové malé Benátky. A měli pravdu. Romantika jako blázen. Naprosto kouzelné historické městečko protkané vodními kanály a loďkami, málo turistů (i na začátku srpna) a přívětivé FAVOURABLE ceny. A jen o kousek dál úžasná dlouhá písečná pláž s postupným vstupem do moře.


Ale zpět k jazykům

Moje první pocity z toho, že tu z 10 lidí nemluví anglicky 9 z nich, byly dost negativní. Byla jsem naštvaná a jako lektorka angličtiny mám samozřejmě profesionální deformaci a pocit, že anglicky by přece v dnešní době měli aspoň trochu umět mluvit všichni.

Večer se naše zkušenost opakovala. Jdeme do restaurace na večeři. Menu je jen v italštině. Googlime asi 15 minut jídelní lístek, abychom měli aspoň trochu představu IDEA, co si dát. Obsluha nemluví anglicky, německy ani španělsky. Jsou poměrně netrpěliví a mluví děsně rychle. Nakonec se najíme, ale jsme z toho teda zpocení SWEATY jak po půlmaratonu.


Bonus pro vás – stáhněte si základní slovíčka a fráze v angličtině k tématu restaurace:

Slovicka_restaurace_anglicky 

Fraze_restaurace_anglicky

Slovíčka RESTAURACE anglicky
Fráze RESTAURACE anglicky
(moji klienti na lekcích angličtiny mají takovéto seznamy a nahrávky součástí jejich kurzů)

Druhý den u ranní kávy s neuvěřitelným INCREDIBLE výhledem na moře přemýšlím, jak s touto jazykovou bariérou naložit. Napadá mě jediné řešení. Jdu se učit italsky za pochodu. Instaluju si do mobilu překladač a slovník a začínám s čísly. Ty jsou nejdůležitější, abych věděla, kolik mám zaplatit! Jde to dobře, podobnost se španělštinou mi hodně pomáhá.

Jdeme koupit pozdní snídani do místního obchůdku (takový malý kiosek – něco ve stylu našich vietnamských potravin). Připravím si vše v italštině, pak odpovídám hatmatilkou GIBBERISH všech jazyků, které mě napadnou a nakonec se s prodavačkami děsně nasmějeme. Učí mě, jak se co správně řekne a pak mě pochválí, když řeknu něco dalšího italsky. Dokonce mi i rozumí, když říkám něco anglicky…


Přichází AHA moment!

Možná anglicky přece jen trochu umí, ale z nejrůznějších důvodů REASONS mluvit nechtějí. Jak si později ověřuji , tak tím důvodem je to, co je nejčastějším důvodem i u nás. Nemají v mluvení dost praxe a prostě si nevěří, že to zvládnou. Dalším důvodem je pak i to, že jednoduše nechtějí. Jsi v Itálii, mluv italsky.

Několikrát se mi později potvrdila zkušenost, že když jsem začala mluvit italsky, tak i když jsem zvládla jen úplné základy a pak už přecházela do mišmaše různých jazyků, vždycky na to Italové reagovali pozitivně, byli milí a měli snahu se dorozumět. A dorozuměli UNDERSTOOD EACH OTHER jsme se vždy.


Co mi nejvíc pomáhalo?

Číslo jedna je úsměv. Ten mi pomáhá z každé situace v životě. Já zkrátka věřím tomu, že když jsme na druhé milí a usměvaví, že takto budou reagovat i druzí na nás. A počátečními kyselými výrazy jsem se vůbec nenechala odradit DISCOURAGE, právě naopak. Chce to vytrvat a v 99% případů se mi daří příjemný styl komunikace nakonec přenést i na toho druhého.

A za druhé brát to jako výzvu CHALLENGE. V tom pozitivním slova smyslu. Vždyť se z této zkušenosti toho můžu tolik naučit. Nejdůležitější je se mluvení nevyhýbat. Co nejhoršího se může stát HAPPEN? Maximálně si neporozumíme. Nakonec by to byla nuda, kdyby tu všichni mluvili anglicky a já nemusela vyvinout žádnou snahu při komunikaci s místními. Takhle jsem se snažila co nejvíc nasávat jejich intonaci, rozumět základním slovíčkům a mohla si tak užívat pravou italskou atmosféru se vším všudy. Tedy i s italštinou.


Navíc jsem se mohla znovu ponořit do toho, jaké to je, když máte jazykovou bariéru, kterou často mí klienti cítí. Je to i jeden z častých důvodů, proč se na mě obrací klienti, kteří si chtějí zdokonalit svoji angličtinu, ale klasické kurzy jim s touto bariérou příliš nepomáhají. Protože je potřeba pracovat nejen na samotném jazyce, ale i na našem přístupu, nastavení mysli a postupném rozpouštění strachů a bloků.

A přesně to umí jazykový koučink. Zajímá vás, jestli by byl jazykový koučink i pro vás? Domluvte si se mnou nezávaznou 15 minutovou konzultaci zdarma.

Jako lektorka angličtiny a certifikovaná jazyková koučka pomáhám druhým objevit jejich vlastní cestu k jazykům. Co to znamená? To znamená, že jdeme zevnitř ven. Nejdříve se podíváme dovnitř sebe, jací jsme, jaké máme předpoklady k učení a jaký aktuálně žijeme životní styl a teprve potom se podívám kolem sebe, co za způsoby a metody učení se nabízí. Jsem autorkou praktického průvodce Navigace k objevení vlastní cesty k jazykům, motivačního manuálu Jak zatočit s pocitem „Já se ten jazyk nikdy nenaučím" a online kurzů Jazykový restart a Jak se učit slovíčka. Můj příběh si přečtěte zde >>