Tajemství hipokampu aneb jak dostat slovíčka do dlouhodobé paměti

Znáte ten pocit, kdy si nemůžete vybavit, jak se řekne nějaké slovíčko, přestože si jste na 100% jistí, že jste se ho učili? Nebojte, nejste v tom sami. 😉 Je naprosto normální a v pořádku, že si náš mozek nepamatuje slovíčko, které vidíme jednou nebo dvakrát a navíc, pokud k němu nemáme vytvořený nějaký vztah…

No, říkáte si, jak mám mít vztah ke slovíčku? Vždyť to jsou písmena na papíře nebo na obrazovce. Jenže lidský mozek si nepamatuje černé klikyháky, ale emoce, obrazy nebo souvislosti.

Schválně, zavřete oči a zavzpomínejte na vaši poslední dovolenou. Jakým způsobem si vaše paměť tuto vzpomínku vyvolá? Jsou to černá písmena ve formě slov nebo vět? Hádám, že těžko. Vzpomínku vidíte ve formě obrazu, cítíte ji skrz emoce nebo ji vnímáte v souvislostech.

Co z toho vyplývá?

Při učení slovíček potřebujeme, aby slovíčka OŽILA. Potřebujeme je vnímat více smysly, představovat si souvislosti, vizualizovat si je a aktivně s nimi pracovat.

A druhá věc, kterou potřebujeme pro jejich pozdější vybavení si, je PRAVIDELNÉ OPAKOVÁNÍ. Je ovšem paradox, že každý přece ví, že je potřeba slovíčka opakovat, ale ve skutečnosti to v každodenním životě skoro nikdo nedělá. 

Jestli se i vy pořád dokola učíte slovíčka stejným způsobem a nefunguje vám to a nejste spokojení s výslednými znalostmi, změňte to. Změňte své návyky.

 Přepněte na nový způsob učení slovíček a dostaňte je do dlouhodobé paměti

 

A jako první krok udělejte to, že se zamyslíte nad tím, JAK SE UČÍTE.

Vezměte si papír a tužku nebo si otevřete poznámky ve svém mobilu a napište si způsoby, jakými se nová slovíčka učíte. Buďte co nejvíc konkrétní. Napište si, jak nová slovíčka získáváte, jaký máte systém na jejich evidenci, jak přesně se je učíte, jaké postupy nebo triky používáte pro jejich zapamatování. Udělejte to teď hned.

Jak jste dopadli?

Máte popsanou stránku různými metodami a aktivitami na jejich zapamatování? Pak vám gratuluji a můžete se přesunout ke kroku dvě tohoto článku – to je správný systém opakování.

Máte tam dvě až deset slov, které se týkají spíše pasivní rutiny?

Pak je možná na čase změnit způsob, jakým se nová slovíčka učíte. Začít o tom více přemýšlet a jít více do hloubky. Zapojit aktivitu a kreativitu. A věřte mi, že i malou změnou, dosáhnete velkého pokroku.


Hipokampus představuje jednu z nejdůležitějších částí lidského mozku a je uložen hluboko uvnitř mozku. Patří k limbickému systému a hraje klíčovou roli s ohledem na krátkodobou a dlouhodobou paměť. Ve skutečnosti zpracovává vzpomínky pro jejich dlouhodobé uložení. Hipokampus se skládá z miliard velmi komplexních sítí neuronových map a neukládá jen fakta, ale také pocity, které se k nim pojí.

Proto je pro nás u učení nových slovíček zásadní, abychom je dostali do hipokampu. Většinu informací, které během dne vstřebáme, totiž náš mozek uloží do pracovní tedy krátkodobé paměti. Podnětů je v dnešní době neuvěřitelně mnoho a náš mozek je potřebuje třídit. Naučené věci po několika hodinách propouští, aby měl místo pro další každodenní aktivity a podněty.

Z nejnovějších poznatků neurovědy vyplývá, že aby došlo k zapsání informace do dlouhodobé paměti (tedy hipokampu), musíme mít buďto silné propojení na emoční rovině nebo vytvořit dostatečně silné neuronové dráhy opakováním.

Pojďme se podrobněji podívat na oba tyto způsoby ve smyslu učení se slovíček.

ZÁSADA č.1

Vytvořte si ke slovíčkům vztah.

Jen izolované slovíčko nemá v mozku propojení na další neurony a paměť pak nemá co propojovat, když si potřebujeme na slovíčko vzpomenout. Proto, nečtěte nebo neposlouchejte jen pasivně slova, ale také zapojte aktivitu.

Činnosti, které vyvolávají v mozku neuronová spojení vztahující se k jazyku:

  • přemýšlejte o slově v daném jazyce a hledejte, jestli k němu najdete nějaké spojení v češtině,
  • zkoumejte, co vám slovo připomíná,
  • vnímejte, jaké pocity ve vás vyvolává, jestli má pro vás pozitivní nebo negativní náboj,
  • několikrát si ho vyslovte a pozorujte, jak se vám vyslovuje,
  • zkuste si ho napsat a vymyslete si k němu větu, ve které byste ho mohli použít,
  • vytvořte si k němu vztah například pomocí asociace nebo mnemotechnické pomůcky,
  • znázorněte si ho vizuálně – nakreslete si  je nebo vybarvěte nebo použijte nějaké schéma, nákres, myšlenkové mapy, značky,
  • znáte alternativu k tomuto slovu? nebo jeho opak? jak byste toto slovo mohli říct jiným způsobem?

Metod na učení slovíček existuje spousty. Můžete používat klasický slovníček, kartičky, aplikace, metodu Goldlist, učit se pomocí nahrávek, podcastu, online programu. Důležité ale je, jak s danou metodou pracujete. JAK MOC JSTE AKTIVNÍ. Kolik smyslů zapojíte, jaká spojení si vytvoříte a jak si slovíčka ošaháte.

Vděchněte slovíčkům při učení život a ony se vám na oplátku zapíší do dlouhodobé paměti.

 

Často slyšíme v reklamách: „Naučíme vás anglicky za tři měsíce!“, a podobně. Nikdo vás nikdy jazyk nenaučí, jazyk se musíte naučit vy sami svou aktivitou. A navíc, NEEXISTUJE METODA, která by 100% fungovala na každého z nás. I polygloti vám potvrdí, že si museli sami přijít na způsob, jak se jazykem obklopit a jak konkrétně se učit.

Spoustu tipů na jednotlivé metody, které můžete pro učení slovíček použít, najdete v mém e-booku Navigace k objevení vlastní cesty k jazykům. Tam také mimo jiné zjistíte, jaké metody jsou vhodné pro váš studijní  nebo osobnostní typ. A pokud tápete v tom, jak konkrétně používat mnemotechnické pomůcky nebo jak si vytvářet myšlenkové mapy pro učení nových slovíček, i takové rady v e-booku najdete.


Pojďme se podívat na to, jak konkrétně při použitích jednotlivých metod u učení slovíček zapojit větší aktivitu, kreativitu, více smyslů a dostat tak slovíčka, do dlouhodobé paměti – hipokampu.

  • KARTIČKY

Tipy na aktivní použití:

Napište si ke slovíčku celou větu nebo slovní spojení nebo si ho vizuálně upravte.

Můžete si je třídit do různých skupinek: např. znám x neznám, podstatná jména x slovesa, ženské rody x mužské rody, tématicky např. příroda x jídlo, pozitivní slova x negativní slova.

Moje vychytávka:

U vaření mám vždy vytažené nějaké kartičky (ne moc! stačí tak 4-5) a aktivně s nimi pracuju. Vytvářím si k nim mnemotechnické pomůcky, vybarvuju si je, procvičuju překlad z jazyka do češtiny a naopak. A když mám delší chvilku čas (třeba když čekám, až mi zavře voda ;-)), tak si opakuju ostatní kartičky.

  • VIZUALIZACE

Tipy na aktivní použití:

Pokud jste kreativci, namalujte si ke slovíčku obrázek (např. v němčině u členů pomáhá malovat si danou věc v ženském nebo mužském provedení – např. die Sonne – sluníčko a nakreslíte mu sukýnku)

Další možností je  vytvořit si v hlavě obrázek slovíčka. Dostat písmena do obrazů, protože to má naše paměť moc ráda.

Jak na to?

Tak například anglické slovo plešatý se řekne „bald“ výslovnost [bold] – to trochu připomíná slovo balón, které se řekne „ball“ výslovnost [bol] a teď si představte balon jako hlavu, namalujte mu obličej, který nemá vlasy, no možná po stranách má zbytky vlasů, ale nahoře určitě ne…

Možná už máte stejně jako já v hlavě jednu představu balónu jako obličeje, a to pana Wilsona z filmu Trosečník s Tomem Hanksem. Jeho balon nebyl úplně plešatý (on na tom ostrově taky ne), takže si ho pro naše potřeby trochu upravíme, co třeba takto 😉

  • ASOCIACE

Tipy na aktivní použití:

Tvořte si spojení pomocí podobných slov nebo asociací, které vám vše hlava nabídne ve spojitosti s daným slovíčkem, například co se vám vybaví, když se řekne hloupý… Honza? Tak si pamatujte spojení „stupid John“. Nebo když se chcete naučit anglické slovo měkký „soft“. Vybaví se vám hra soft tenis? Pamatujete na ten žlutý měkký míček, se kterým se to hraje?

Hledejte jiná slovíčka, která zní podobně, ať už v rodném jazyce nebo v jazyce, který se učíte. Šachy se anglicky řeknou „chess“ [čes], což se často vyslovuje chybně. Jako pomůcka poslouží věta: Čestmír hraje šachy. Ve slově Čestmír je obsažena výslovnost slovíčka.

  • SLOVNÍČEK

A co klasický slovníček, kde máte dva sloupečky a který všichni známe ze školy?

Normálně bych tuto metodu zatratila, protože nepřináší přímý vztah ke slovíčku. Pokud ale zapojíte kreativitu a hravost, tak může být i tato klasická metoda užitečná. Zejména pro systematické typy lidí, kteří potřebují mít jasný přehled o tom, co se učí.

Takový typ jsem i a já slovníček používám. Jak tedy konkrétně s ním pracuju já?

Moje vychytávka:

Když jedeme někam dál autem s rodinou, tak řídí manžel a já mám ideální možnost, jak využít čas k procvičování slovíček. Nejdřív se učím sama nejčastěji tím, že si pro nová slovíčka vytvářím paměťové pomůcky. Pak nastává ta zábavnější část, a to opakování. Jak může být opakování zábavné? Ze slovíček mě zkouší děti. Zabaví se a pro mě je to rázem nová a aktivní forma opakování. Různě mi radí, když nevím, třeba napovídají první písmenko nebo říkají počet písmen. Zároveň děti vidí, že vzdělávat se ve svém volném čase je normální. A taky vidí, že jsem jen člověk, že taky neumím všechno dokonale a že dělat chyby je normální proces učení.

  • KONTEXT

Tipy na aktivní použití:

Vyhledejte si slovní spojení nebo situace, ve kterých se slovíčko používá nejčastěji. Jak je najdete? Vyzkoušejte některou z následujících možností:

  • stránky playphrase.me fungují jako maxidatabáze vět z filmů a seriálů a můžete je používat tak, že zadáte slovní spojení nebo slovíčko do vyhledávacího řádku a v tu ránu máte desítky různých užití ve filmových a seriálových scénách (pro angličtinu)
  • stránky youglish.com zase slouží jako vyhledávač situací, ve kterých bylo slovíčko nebo slovní spojení zmíněno na Youtube, takže uvidíte ukázky z videí (pro angličtinu)
  • korpusy – korpusy jsou obrovské soubory digitalizovaných textů, které obsahují stovky milionů slov z nejrůznějších zdrojů, můžete tak objevovat různé kontexty, ve kterých se slovo vyskytuje a ujasnit si tak jeho používání (pro angličtinu například skell.sketchengine.co.uk)
  • slovníky – i na klasických slovnících na internetu najdete nejčastější příklady spojení, ve kterých se dané slovíčko používá (Nepoužívejte překladač Google, ten vám nikdy tyto souvislosti nenabídne. Mnohem lépe poslouží například slovník na Seznamu nebo slovníky Lingea či bab.la).

Dalším krokem může být tzv. metoda „shadowing“. Poté co si vyhledáte slovíčko v kontextu (tam, kde ho i slyšíte – tedy např. na playphrase.me nebo youglish.com, ale klidně použijte scény z filmů nebo jakékoliv video na Youtube ve vašem cílovém jazyce), vyslovujte ho přesně jako rodilí mluvčí. Nevyslovujte jen izolovaně dané slovíčko, ale celou větu nebo slovní spojení včetně intonace.

EXTRA TIP k shadowing: Nebojte se přehánět, my Češi jsme při mluvení tak trochu leklé ryby, napodobujte znění jazyka přesně tak, jak ho používají rodilí mluvčí – mrkněte na tuto ukázku čínštiny. 😉

  • APLIKACE

Já osobně vnímám většinu aplikací jako poměrně pasivní nástroj učení a opakování. Pozor, ať nepadnete do pasti… vypadá to, že učením strávíte spoustu času, ale opět se zamyslete nad tím, JAK SE U TOHO UČÍTE a třeba si položte otázku, jestli je toto procvičení účinné natolik, že byste slovíčko uměli použít v konverzaci nebo že víte, v jakých situacích se používá – zkrátka a dobře, jestli k němu máte emoční vztah.

Moje vychytávka:

Používám aplikaci Anki a na ní se mi líbí hlavně to, že si sama zapisuju nová slovíčka a používám k tomu kromě slov také fotky. V této aplikaci si totiž ke slovíčku můžete nahrát i obrázek a já si tam rovnou vyfotím, v jakém kontextu jsem na slovíčko narazila. Můj mozek si pak může lépe vytvořit spojení a snadněji si pak na slovíčko vzpomenu.


Ať už se rozhodnete pro jakoukoliv metodu učení slovíček, důležité je dodržovat tato PRAVIDLA:
1. Najděte si způsob, jak se slovíčka budete učit aktivně se zapojením více smyslů, kreativity, paměťových pomůcek a vizualizací;
2. Zkombinujte více metod a používejte je střídavě;
3. Stanovte si čas, kdy a jak dlouho se budete procvičování touto metodou věnovat.

JAK TO MÁM JÁ? Používám toho více. Mým heslem je „CESTA JE CÍL“, a proto se nesmím u učení jazyků nudit. Moje metody: klasický sešit, kartičky, jazykový diář, aplikace Anki, poslech podcastů, tvoření vlastních nahrávek, psaní deníku a samomluva.


A teď k druhému zásadnímu kroku pro uložení slovíček do dlouhodobé paměti.

ZÁSADA č.2

Mějte jasně daný systém opakování.

Míváte špatný pocit z toho, že se jeden den něco naučíte, druhý den si pamatujete jen část a za týden skoro nic? Částečně vás uklidním a částečně znepokojím.

Uklidním vás tím, že je to naprosto normální a vyplývá to z poznatků zkoumání lidského mozku. Náš mozek je prostě takto nastaven. Ukládá informace nejdříve do pracovní (krátkodobé paměti) a až po určité době nebo až po silném impulsu do paměti dlouhodobé.

No a znepokojím vás tím, že jestli si naučené věci řízeně neopakujete, tak se je nikdy nenaučíte, respektive se naučíte jen malinké procento. A to je velká škoda. Protože dáváte do učení spoustu energie a času. Často pak vznikají pocity frustrace  a řekla bych, že i tímto způsobem se tolik lidí zařadí do kategorie „věčný začátečník“.

Proto je nezbytně nutné zařadit do svého systému učení slovíček PRAVIDELNÉ OPAKOVÁNÍ.

Již koncem 19. století německý filosof a psycholog Hermann Ebbinghaus jako průkopník ve výzkumu paměti vytvořil tzv. Ebbinghausovu křivku zapomínání.

Zásadním zjištěním je, že nejvíce zapomínáme několik hodin po naučení se dané informace.

 

Co z této křivky vyplývá?

Abychom neplýtvali energií, kterou jsme do učení vložili, je potřeba si slovíčka zopakovat nejlépe do hodiny. Následně si je ideálně opět připomeneme tentýž den večer. Poté 2. den, 7. den a 12. den.

Pokud budete současně používat aktivní způsob učení, kdy zapojíte do učení více smyslů, kreativitu a emoce, tak byste v této fázi již měli mít slovíčko uložené v dlouhodobé paměti. Nedá se to ale samozřejmě paušalizovat, protože každý jsme jiný a také některá slovíčka se nám pamatují lépe a jiná hůře. A i po zapsání do dlouhodobé paměti je samozřejmě potřeba si slovíčka občas připomenout i později.

Pro systematické opakování můžete použít některou z technických vymožeností dnešní doby, třeba různé aplikace s tímto poznatkem pracují a řízené opakování vám nabídnou.

Nezapomeňte dodržovat jedno důležité pravidlo:
– 30% času se učte nová slovíčka
– 70% času věnujte opakování

Učte se nová slovíčka po malých dávkách a více času věnujte opakování. Nejdříve vám opakování zabere více času, později stačí si slovíčka jen připomenout. Nespěchejte, dejte své paměti čas, než se vše usadí. Učení se cizího jazyka není závod (nejste ve škole, nemusíte zvládnout jeden díl učebnice za jeden rok). Snažte se vyhnout masivnímu učení, studium v intenzivních kurzech sice zvyšuje krátkodobou výkonnost, ale není vhodné pro vytváření dlouhodobých vzpomínek.

Repetitio, mater studiorum.
Opakování,  matka moudrosti.
Středověká pedagogická moudrost


Jaké je tedy tajemství hipokampu – aneb jak dostat slovíčka do dlouhodobé paměti? 
1. Aktivní vytvoření spojení
2. Správný systém opakování

Zaujaly vás výše popsané informace?
Přišla vám nějaká metoda, jak navázat vztah se slovíčky, užitečná?
Máte chaos v opakování slovíček nebo neopakujete vůbec?

Jestli ano, tak co z toho můžete začít dělat teď hned? Nebo od zítra?
Vyberte si jednu věc z článku a tu začněte dělat.

Podzim je ideální čas na změnu, začínáme trávit více času doma a to staré odchází, aby udělalo místo něčemu novému.

Definice šílenství je dělat stejné věci znovu a znovu a očekávat jiné výsledky.
Albert Einstein

Tak nebuďte šílení a nešilte u učení jazyků a místo toho změňte své návyky u učení slovíček.

Jdete do toho?

Přeji vám radost na vaší vlastní CESTĚ K JAZYKŮM.

Mojí vášní jsou cizí jazyky a cestování, mým darem je empatie a naplňuje mě pomáhat druhým objevit svou vlastní cestu k jazykům, na které vytrvají, protože si ji budou užívat. Jsem autorkou e-booků Navigace k objevení vlastní cesty k jazykům a Jak zatočit s pocitem „Já se ten jazyk nikdy nenaučím" . Můj příběh si přečtěte zde >>