Jak souvisí učení cizího jazyka s potřebou být dokonalý?

Potkáte se s cizincem, a i když máte za sebou čtyři roky studia angličtiny, tak se bojíte otevřít pusu? Na pohovor v angličtině kvůli nové práci raději ani nepůjdete, přestože EVEN THOUGH máte maturitu z angličtiny? Máte pocit, že se ten jazyk zkrátka nikdy nenaučíte – dokonale?

Jsem perfekcionalista. A musím přiznat, že jsem k sobě bývala docela často kritická. Mívala jsem výčitky svědomí, že nezvládám výchovu UPBRINGING dětí tak, jak jsem si vždycky představovala.

HA?!? Jak jsem si vždycky představovala???
Když se tak nad tím zamyslím, tak přemýšlím, odkud se ty mé představy NOTIONS o tom, co je správné ve výchově, vlastně vzaly.

Kdo ví, co je správné a co je dokonalé?

A při hlubším zkoumání si uvědomím WAKE UP TO, že moje představy vlastně nebyly moje vlastní představy, ale jen očekávání okolí. Očekávání ideálu dokonalosti od okolí. Valí se to na nás ve výchově, ve škole, v práci, mezi známými, ve filmech, v médiích.

Každý ví, jak má „ideální máma“ fungovat: tak především ABOVE ALL pečovat o své děti vždy a všude a za všech okolností, děti jí nikdy nelezou na nervy, nekřičí na ně a hlavně je tam pro ně, kdykoliv ji děti potřebují. Tráví s nimi celé dny i noci, když jsou nemocné, trpělivě naslouchá každému příkoří a pofouká všechny bolístka. Kromě toho taky samozřejmě nakoupí, uvaří, uklidí, vypere, vyžehlí, vyřídí, vyzvedne, utře, sebere, zapne, rozepne, najde, pomůže, udělá.

Ale co když má pocit, že se ve směnách, které trvají TAKE 24/7 – tedy 24 hodin denně a 7 dní v týdnu (a o víkendech a prázdninách snad ještě víc), nechová vždy jako dokonalá máma?
A protože pro své děti samozřejmě chceme jen to nejlepší, tak pro ně chceme být i tou nejlepší mámou.

Jsem sama sobě velmi vděčná GRATEFUL za to, že jsem si nejen uvědomila, ale i vnitřně ucítila, že tou nejlepší mámou pro své děti jsem taková, jaká jsem – tedy i nedokonalá. Že si nemusím hrát s dětmi, když se mi prostě nechce a jsem unavená, že jim to stačí říct a domluvit se na jindy. Že nemusím mít navařenou kvalitní a zdravou stravu každý den a děti tím žádnou extrémní újmu neutrpí. Že když odjíždíme z domu, nemusí být vždy všechno uklizené, protože jsou důležitější věci.

A jak to souvisí s cizími jazyky?

Velmi velmi úzce! Potkávám spoustu klientů, kteří mají bloky při učení se angličtiny související s potřebou být dokonalý. Toto se navíc velmi často týká především žen. Kritizují se a mají výčitky REMORSES, že na učení měly málo času, že jim ty slovíčka nelezou tak rychle do hlavy, nebo že mluví s chybami.

Přitom když si dovolíte nebýt dokonalí, tak přijde velká úleva! Nereagovat slovy „pane bože“ nebo „ach jo“ případně „to snad není možný“, když neřeknete celou větu správně.

Většina z nás si prošla klasickým systémem výuky, kdy jedna jediná chybička už znamenala dvojku. Nikoho nezajímalo, kolik toho máme dobře, ale pozornost se vždy zaměřovala na chyby. Kolik v tom máš chyb? To nám mimo jiné vsugerovalo do mysli potřebu hodnotit se jako nedokonalé bytosti. Ale tím sami sobě sugerujeme neúspěch FAILURE.

Například chcete říct větu a nemůžete si vzpomenout na jedno slovíčko v této větě. A hned Vám bleskne hlavou – sakra GOSH– nic si nepamatuju! A blok je tu! Máte pocit, že NIC nevíte. Ale to je přece nesmysl. Co takhle začít prostě mluvit a slovíčko, které neznám, tak zkusit popsat jinými slovy. Zapojit fantazii a kreativitu. Cože? Kreativitu u cizího jazyka? Ano, nikdo většinu z nás u učení neučil, jak si poradit, když něco neví levá logická mozková hemisféra. Pravá má prázdniny.

Co tím chci říct?
To, jak myslíme je velmi důležité. Často to není naše přirozené myšlení, ale naučené vzorce chování, které si vůbec neuvědomujeme!

Zkuste vnímat své vnitřní našeptávače, kteří Vás vždy zkritizují, když něco neuděláte dokonale PERFECTLY. A uvolněte se. Už i toto uvědomění si své potřeby být dokonalý a její postupné rozpouštění Vám může přinést velkou úlevu, a to nejen při učení cizích jazyků.

Přeji Vám mnoho spokojenosti se svou nedokonalostí 🙂

Protože

Mojí vášní jsou cizí jazyky a cestování, mým darem je empatie a naplňuje mě pomáhat druhým objevit svou vlastní cestu k jazykům, na které vytrvají, protože si ji budou užívat. Jsem autorkou e-booků Navigace k objevení vlastní cesty k jazykům a Jak zatočit s pocitem „Já se ten jazyk nikdy nenaučím" . Můj příběh si přečtěte zde >>
  • Přečtěte si e-book zdarma:

    Jak zatočit s pocitem: "Já se ten jazyk nikdy nenaučím"? Praktický návod ke zvýšení sebedůvěry při učení cizích jazyků v 7 krocích.

  • Nejnovější články
  • Kategorie
  • Potkáme se na Facebooku: