Angličtina na cestách – kurz v Oxfordu

Dlouho jsem nebyla v Anglii a moc se mi stýskalo. Naplánovat dovolenou s rodinou se nějak nedařilo WAS FAILING TO DO, tak jsem se rozhodla vyrazit sama na kurz pro učitele angličtiny. Kurz se jmenoval: „Creative teaching in the secondary and adult English language classroom“. Rozhodla jsem se zavzpomínat a sepsat své zkušenosti a postřehy a inspirovat Vás, abyste vyrazili na jazykový kurz do zahraničí i Vy. Je to jedinečný zážitek.

ORGANIZACE POBYTU

Pobyt mi zajišťovala ARRANGED agentura z Brna, která se na organizaci jazykových kurzů v zahraničí specializuje. Pro učitele angličtiny toho nebylo moc na výběr v termínu, který jsem já chtěla, navíc se zaměřením na FOCUSED ON učení dospělých a ne dětí. Nicméně moje volba pro Oxford byla jasná. Líbila se mi velmi i náplň CONTENT kurzu a reference na školu „Lake School of English“. (ráda doporučím agenturu, která mi tento kurz zprostředkovala Vám všem, kdo uvažujete o jakémkoliv jazykovém kurzu v zahraničí – stačí se mi ozvat a ráda předám potřebné informace a zkušenosti).

Pro mě byl tento pobyt překonáváním své komfortní zóny BEYOND MY COMFORT ZONE, protože jsem byla poprvé sama v cizí zemi. Dřív jsem byla vždy s někým z rodiny nebo s přáteli nebo dříve s kolegy z práce. A tím hlavním vykročením mimo komfortní zónu u mě nebyla jazyková bariéra, ale moje orientační schopnosti ABILITIES. Fakt jsem se bála, abych vůbec vlezla do správného letadla 😉 Nakonec jsem dorazila ARRIVED naprosto bez problémů až do domu mých nových hostitelů. Ale problémům s orientací jsem se nevyhnula DIDN´T AVOID – jak napíšu později.

Bydlela jsem v rodině. Jednak to bylo levnější, ale hlavně jsem stála o CARED FOR to poznat, jak tam místní lidé bydlí a mít možnost si s nimi povídat u večeře. Tuto rodinu opět zajistila agentura, takže pro mě to znamenalo jen se spojit GET IN TOUCH s rodinou před odjezdem a upřesnit nějaké detaily a pak už jen zazvonit u těch správných dveří ve správný čas 🙂

Moji domácí byli pán a paní v důchodovém věku. I když paní stále ještě na zkrácený úvazek pracovala. Byli opravdu milí a vstřícní HELPFUL, vždy jsem s nimi večeřela a chystali mi i snídaně.  Bylo zajímavé slyšet jejich životní příběh a dozvědět se, co si opravdu myslí o Česku (není to nic moc pozitivního… ). Pokojíček byl útulný COSYpředpisově IMMACULATELY čistý. Jinak ale opravdu vše u nich bylo naprosto tip top – řekla bych noo… až příliš tip top TOO TIP TOP a panovala poměrně přísná pravidla, někdy jsem si připadala, jako by mi bylo 5 let. Např. sprchovat se můžete jen večer, přesně dodržovat čas snídaní a večeří. Určitě bych to nevyjádřila lépe než Ivana Chýlková v tomto rozhovoru (fakt dopouručuji, budete se válet smíchy, a kdo to zažil, tak si bude říkat: přesně!)

JAKÝ JE OXFORD?

Oxford je město studentů, ale pozor – jak jsem zjistila, jsou tu nejen studenti náctiletí, ale i velká spousta lidí řekněme ve věku 20+, kteří se prostě chtějí dál vzdělávat. Nejčastěji v cizím jazyce, ale i v jiných oblastech FIELDS. Oxford je město, kde se natáčel Harry Potter – samozřejmě jsme navštívili univerzitu, schodiště a jídelnu ;-). Oxford je město, kde všichni jezdí na kole. A to za každého počasí. I v dešti. Mají pláštěnky RAINCOATS, čepice, chrániče na kalhoty a ochranu proti zmoknutí i na sedátka, kterou si tam dávají po zaparkování. Oxford je město, kde se všichni na Vás usmívají a jsou mega vstřícní. To se týká např. i řidičů autobusů. Jednou v autobuse jedna holčina vystoupila GOT OFF a rozhlížela se a vypadala zmateně, tak se jí řidič hned zeptal, jestli něco nepotřebuje, místo toho aby zabouchl dveře a bez zájmu, co se děje okolo, mazal dál. Oxford je město, do kterého bych se ráda opět někdy vrátila – i když ale místní jídlo není to, co mi tu učarovalo ENCHANTED.

Oxford je svou architekturou takové to úplně typicky anglické. Na jednu stranu to působí romanticky a je to stylové, na druhou stranu ON THE OTHER HAND je to děsně nepraktický, protože se snadno ztratíte. Všechno totiž vypadá stejně, navíc autobusové zastávky jsou na druhé straně, kruhové objezdy jsou kompletně celé naopak CONTRARILY, ale hlavně téměř všechny domy jsou v jednom stylu a mají jednu barvu. Což vypadá WOW, ale pro mě konečná.

JAK SE NEZTRATIT?

Naštěstí s cestou do školy se mě ujal spolubydlící HOUSEMATE z domu, kde jsem pobývala, přes den jsem se držela spolužáků z kurzu. No a večer už jsem to musela dát sama. Je to fakt výzva, protože v autobuse nehlásí DON´T ANNOUNCE název zastávky, ani to tam nebliká na světelné tabuli, prostě nic, je tma, všechny ulice jsou stejně šedé, takže mi nezbylo než se snažit rozluštit název zastávky přes zamlžená okna, jakmile jsme na ní zastavili a pak trapy ven, když to byla už ona! A když to nebyla ona, tak odpovídat řidiči, jestli vystupuju a jestli je vše OK – pamatujete, jak jsem psala, že jsou neskutečně INCREDIBLY zdvořilí a neustále se ptají, jestli jste v pohodě.

No zažila jsem i opravdové „ztracení se“ GETTING LOST, a to dokonce se svou spolužačkou z kurzu. Hned první den o polední pauze jsme si šli koupit něco na zub SOMETHING FOR CHOOSY EATER do místního Marks&Spencer a bylo to fakt kousíček. Dvakrát zatočit, přes kruhák a tam už to bylo. Zpátky jsme šly samy s Minou z Finska. Zvesela si povídáme o tom, jak máme obě strašný orientační smysl a ani jedna nedávala pozor DIDN´T PAID ATTENTION na cestu. A vtipné bylo, že jak jsme uprostřed konverzace o tom, kdo z nás dvou je na tom hůř, uvědomily jsme si FOUND OUT, že nevíme, kde jsme a kde je škola. No nebudu popisovat jako dlouho nám trvalo vrátit se na odpolední kurz ani co jsme řekly, když jsme dorazily první den na odpolední výuku o půl hodiny později!!!

JAYZKOVÝ KURZ A SPOLUŽÁCI

Mí spolužáci byli učitelé angličtiny z nejrůznějších koutů Evropy: Bulharsko, Německo, Finsko, Belgie, Holandsko a výuku obohacoval rodilý Američan, který momentálně žije v Estonsku.

Paní učitelka byla rodilá NATIVE Irka a byla naprosto skvělá. Každá hodina byla do nejmenšího detailu přichystaná, získala jsem spoustu inspirace pro kreativní učení (např. jak rozproudit konverzaci nebo jak procvičovat gramatiku, aby to nebyla nuda). Navíc byla vždy ochotná WILLING i povídat si s námi na otázky, které nás zajímali o životě Britů – např. v té době velmi aktuální Brexit. A byla i sranda, myslím, že britský suchý humor má k tomu českému ironickému velmi blízko CLOSE.

Získala jsem i spoustu tipů na různé aktivity nebo webové stránky pro čerpání inspirace a přípravu mých lekcí angličtiny. Škola Lake School of English má i spoustu informací na webu www.englishinoxford.com a členskou sekci, kam jsme získali přístup ACCESS.

Po škole jsme chodili se spolužáky někam do města DOWNTOWN nebo jsme navštívili muzeum, obrovské knihkupectví, několik hospod nebo třeba taky muzikál. V Oxfordu se opravdu nenudíte 😉

A CO ANGLIČTINA?

Jak se mluví? Já osobně jsem se setkala zejména s takovou tou krásnou vytříbenou spisovnou angličtinou – jak u mých hostitelů v rodině, tak ve škole. Jinak opravdu ale opravdu používají neuvěřitelné množství AMOUNT idiomů, frázových sloves a objevují se i zbrusu nová BRAND NEW slovíčka a slovní spojení, jako např. STAYCATION (znamená trávit dovolenou doma).

Několik postřehů ke slovní zásobě:

Chop chop! – Pohni!

Tuck in! – Začněte jíst!

Hi peeps! – Čau lidi!

I haven´t got a clue! – Nemám tušení!

Drink up! – Dopij!

Gosh! – Sakra!

it´s on me – platím

easy peasy – snadné jako facka

quid (= pound) – libra

loo – toaleta

coach – autobus

bay – stojan (parkování pro autobusy)

freebie – pozornost podniku

have on tap – čepované

cream tea – odpolední čaj o páté

pop – zaskočit si někam (narychlo)

Tak jestli Vás taky láká jet si vybrousit REFINE svou angličtinu do Anglie nebo do jiné anglicky mluvící země a máte tu možnost – neváhejte DON´T HESITATE – získáte zkušenosti k nezaplacení, poznáte novou kulturu, naposloucháte melodii jazyka a v neposlední řadě posílíte svou motivaci do dalšího učení. Možná přijdete i na způsob, jak si angličtinu zařadit do svého běžného života a jak se jí obklopovat SURROUND přirozeně a v tom, co Vás baví. A to je nejvíc!

Good luck!

Mojí vášní jsou cizí jazyky a cestování, mým darem je empatie a naplňuje mě pomáhat druhým objevit svou vlastní cestu k jazykům, na které vytrvají, protože si ji budou užívat. Jsem autorkou e-booků Navigace k objevení vlastní cesty k jazykům a Jak zatočit s pocitem „Já se ten jazyk nikdy nenaučím" . Můj příběh si přečtěte zde >>
  • Přečtěte si e-book zdarma:

    Jak zatočit s pocitem: "Já se ten jazyk nikdy nenaučím"? Praktický návod ke zvýšení sebedůvěry při učení cizích jazyků v 7 krocích.

  • Nejnovější články
  • Kategorie
  • Potkáme se na Facebooku: