Tajemné Skotsko
rozhovor s Jitkou Mlčochovou

Velká Británie patří mezi moje srdcové země, strávila jsem půl roku v Londýně, navštívila Oxford a Cambridge.

Naposledy jsem vzala do Londýna i děti a svoje tipy, jak vytěžit z krátké návštěvy Londýna maximum, jsem posdílela v tomto článku: Angličtina na cestách – Londýn s dětmi.

Nicméně ve Skotsku jsem nikdy nebyla (alespoň zatím ;-)).

Těší mě, že moje pozvání k rozhovoru přijala lektorka angličtiny Jitka Mlčochová, která žije v Edinburghu. Vyzpovídala jsem ji o jejím rozhodnutí žít ve Skotsku, poví nám o jejích projektech spojených s učením angličtiny a samozřejmě mrkneme na slavný skotský akcent.

Pohodlně se usaďte, uvařte si dobrý čaj a nechte se virtuálně přenést do tajemného Skotska.


Ahoj Jitko, můžeš představit sebe a své projekty spojené s výukou angličtiny?

Děkuji za milé pozvání k rozhovoru. Jmenuji se Jitka Mlčochová, žiju ve skotském Edinburghu a učím angličtinu online. Nabízím kurzy, ve kterých pomáhám studentům v pohodovém prostředí vybudovat větší sebevědomí komunikovat anglicky. Moc mě baví své studenty “rozmlouvat”.

Na Instagramu (Facebooku) mě najdete za profilem Learn with Jitka. Přibližuji studentům angličtiny skotské prostředí, píšu, fotím, točím videa. Někdy nafotím fotky z výletu a napíšu k nim krátký příběh v jednoduché angličtině, jindy natočím třeba video o tom, jak vypadá taková jízda dvoupatrovým autobusem po Edinburghu. (Je kodrcavá, chodit po schodech, když autobus jede, je životu nebezpečné, ale výhled je parádní.)


Zajímalo by mě, jak si se vlastně ocitla ve Skotsku a proč si se rozhodla tam zůstat žít?

Když jsem na Univerzitě Karlově studovala angličtinu a francouzštinu, rozhodla jsem se na rok studium přerušit, udělat si takový “gap year”, změnit prostředí a konečně zažít tu britskou kulturu na vlastní kůži. Slyšela jsem, že Skoti jsou přátelští a řekla jsem si, proč nezkusit Edinburgh. A nemohla jsem si vybrat lépe. Edinburgh je kouzelné město na návštěvu, ale také příjemné místo k životu. Jenom ten jeden rok se nakonec protáhl a po čtyřech pěti letech jsem ještě tady. Školu jsem se vrátila dodělat, ale láska k jednomu Skotovi mě přitáhla zpátky na sever.


Jak si to měla s angličtinou, když si tam odjížděla a bylo něco, co tě překvapilo?

V té době jsem měla téměř dokončené magisterské studium, takže už jsem měla angličtinu na docela vysoké úrovni, ale byla to jen dřina a rutina. Chtěla jsem angličtinu zase používat pro radost, pro komunikaci. Návštěva země, jejíž jazyk se učím, ve mně vždycky probudí obrovskou chuť učit se dál. Naučit se dobře cizí jazyk jde určitě i bez pobytu v cizí zemi, já jsem toho vlastně dobrým příkladem, protože před svou cestou do Skotska jsem byla v Británii jen dvakrát na týdenním pobytu se střední školou. Ale taková návštěva vás určitě povzbudí a Edinburgh určitě doporučuju. Já jsem si tu ty první dny připadala jak ve světě Harryho Pottera, samé kouzelné uličky, věžičky a zákoutí. V téhle době (červen 2021) je ještě cestování do Británie podmíněno 2týdenní karanténou, ale za normálních okolností se cestuje snadno, z Prahy do Edinburghu jsou přímé lety.


Co tobě osobně nejvíc pomohlo udělat zásadní pokrok v angličtině a dosáhnout vysoké úrovně pokročilosti?

Mě nejvíc nakoplo studium na univerzitě, kde jsem soustavně pracovala na různých jazykových dovednostech. Největší proměnou prošla moje výslovnost, je to strašná škoda, že výuka anglické výslovnosti na středních školách v Česku stále dost opomíjena. A pak se to člověk musí složitě přeučovat – pokud natrefí na dobrého lektora, který je schopen mu pomoci.

Ano, naprosto s Tebou souhlasím. Výslovnost bývá často opomíjená nejen na školách, ale i v jazykových kurzech pro dospělé. Já sama jsem za celou dobu, co jsem se jazyky učila na školách (angličtina, němčina, španělština) ani později třeba v přípravném kurzu na zkoušky nenarazila na učitele/lektora, který by mě výslovnost učil a věnoval se jí. A musím přiznat, že já sama, jako lektorka angličtiny, jsem ze začátku tuto oblast v mých kurzech taky zanedbávala – což už naštěstí neplatí a výslovnost považuji za stejně důležitou oblast jako třeba gramatiku.

Jestli nevíte, jak na výslovnost, v online kurzu Jazykový restart mám výslovnosti  a způsobům, jak se v ní zlepšit, věnovanou celou jednu lekci. Tento 20-denní e-mailový kurz si můžete vyzkoušet zdarma zde: JAZYKOVÝ RESTART

Čím na vyšší úrovni člověk je, tím hůře to učení jde, protože už tak není znát nějaký pokrok. A co mi funguje teď? Trocha dřiny (práce s elektronickou databází kartiček), trocha zábavy (ráda čtu) a pravidelné lekce s lektorem, díky kterým se na to nevykašlu (spolupracuju teď se svou kamarádkou Američankou). Na angličtině pracují nejen studenti, ale také lektoři. I ti, kteří žijí v zahraničí. Po nějaké době totiž člověk zjistí, že je rozmluvený, že se v těch každodenních situacích domluví v pohodě, ale dál se ta angličtina sama o sobě nikam neposouvá.


Pojďme k tomu skotskému dialektu… Jak to vnímáš ty? Je opravdu tak složité pro nás nerodilé mluvčí Skotům porozumět?

Já hrozně nerada generalizuju, Edinburgh je město plné různých kultur a národností, takže se tu člověk setká s různými přízvuky, na které si postupně zvyká. Co se rodilých Skotů týče, záleží, třeba můj přítel mluví s docela neutrálním přízvukem. Ani byste nepoznali, že je to Skot, přitom vyrostl v Edinburghu a studoval v Glasgow, které je svým náročným přízvukem známé. Na druhou stranu i tady v Edinburghu můžete potkat člověka, který má silný přízvuk, vůbec neartikuluje a když ho poprosíte, aby něco zopakoval, řekne vám tu stejnou věc úplně stejně rychle. Člověk se tím nesmí nechat rozhodit, je normální, že jako nerodilý mluvčí nerozumím všem všechno.

Určitě si ale jde na angličtinu z různých koutů vytrénovat ucho. Trochu jako my si můžeme naposlouchat slovenštinu. Já jsem vyrůstala bez slovenštiny v televizi, a tak moje porozumění nikdy nebylo moc velké. Ale po roce bydlení se Slovákem se to mnohem zlepšilo. (Tohohle kamaráda jsem mimochodem potkala v tady Edinburghu, byl to jeden z mých spolubydlících, a že je Slovák jsem zjistila až po nastěhování. To tak když jedete sami do zahraničí a chcete nasávat jinou kulturu…)

Skotská angličtina může mít různé podoby, vybrala jsem pro vás několik zvláštností. Skoti vyslovují “r” a někteří mluvčí jej pořádně vibrují. Samohlásky mohou znít trochu jinak, než jsme zvyklí z londýnského standardu, například dvojhlásky někteří mluvčí zkracují. A třeba modální slovesa v záporu mohou vypadat takto: couldnae /ˈkʊdni/ a shouldnae /ˈʃʊdni/.

Skotská angličtina se také liší po lexikální stránce, mezi její typická běžná slova patří například: wee /wiː/ (malý), aye /aɪ/ (ano), naw /nɔː/ (ne) a pal /pæl/ (kamarád, chlap). Anebo třeba slova přejatá z gaelštiny jako loch (jezero), glen (údolí), ben (hora), které se objevují především v zeměpisných názvech.


Měla bys pro nás nějaké tipy, jak si své porozumění vůči jiným dialektům trénovat?

Pro pokročilé by mohlo být zajímavé pustit si rádio – např. RADIO GARDEN z různých koutů Británie, pro méně pokročilé výuková videa a nahrávky od různých mluvčích, můžete třeba prozkoumat stránku ELLLO.


Jak jsou na tom Britové s učením cizích jazyků? Používají třeba jiné výukové metody než my?

Taky jste si někdy říkali, proč jste se nemohli do anglicky mluvící rodiny rovnou narodit a ušetřit si roky studia angličtiny? Já kdysi ano. Jenže kdyby mým mateřským jazykem byla angličtina, moje motivace učit se cizí jazyk by byla určitě mnohem menší a můj život by byl o druhou kulturu mnohem chudší. Navíc představa, že jsem Britka a chci se naučit česky… Dosáhnout nějaké základní komunikační úrovně v češtině stojí mnohem víc práce než naopak. Můj statečný přítel by mohl povídat. Každopádně, i kdybych tu motivaci učit se jiný jazyk jako Britka měla, výuka jazyků na školách tady ve Skotsku není zrovna špičková. Děti se učí jednotlivá slovíčka, umí třeba vyjmenovat čísla nebo dny v týdnu, ale komunikovat je problém. Učí se tu mimochodem hlavně francouzština a španělština.


Co se ti nejvíc na Skotsku a Skotech líbí a je něco, co ti v Británii naopak chybí nebo tě třeba i štve?

Skotsko je pro mě země přátelská a usměvavá, kolikrát mě překvapí vstřícná gesta od neznámých lidí. Edinburgh jsem si zamilovala, i po těch čtyřech letech se mi tu pořád líbí. Je tu pořád co objevovat a kam zajít, spousta památek, pohádkové staré a nové město, každé s trochu jinou atmosférou, typické činžovní domy s velkými arkýři, dvoupatrové autobusy, hromada zajímavých obchůdků, kaváren, restaurací, spousta zelených parků a kopců, na které když vyšplháte, uvidíte město zase z trochu jiného úhlu. A že to stojí za to, protože Edinburgh je krásně členitý. A moře! Každý si tu něco najde. Mým útočištěm je malá městská pláž, kam chodíme s jednou mojí českou kamarádkou dvakrát do týdne plavat.

Skotsko ale samozřejmě není jenom Edinburgh. Za návštěvu určitě stojí i malebná a liduprázdná Skotská vysočina, plná vysokých skalnatých hor, hlubokých údolí a jezer, tedy “lochs”. Nádherné jsou také hornaté ostrovy na západě země. Vlaky jsou tu docela drahé a zdaleka se jimi nedostanete všude, železniční síť v Česku je mnohem hustší. Pokud si troufáte na řízení na levé straně, můžete si pronajmout auto a vyrazit za dobrodružstvím. Ve Skotsku na rozdíl od Anglie máme zákon o volném průchodu, takže když budete ohleduplní, můžete se toulat a kempovat, kde chcete.

Zpočátku mi tu chyběl český chleba, ale poslední dobou se tu vyrojilo spousta malých pekáren, kde se dá pořídit výborný kváskový chleba, který má k tomu českému blízko. Jediné, co mě na Británii opravdu štve, je brexit. Tímhle si Británie sama sobě zavařila, s negativními dopady vystoupení z Unie se tu ještě budeme potýkat dlouho, i když se možná budou maskovat za vliv covidové pandemie.


Co bys poradila lidem, kteří uvažují o tom, že by se na delší dobu přesunuli do cizí země? Ať už kvůli práci, zdokonalení se v cizím jazyce nebo kvůli lásce.

Život v zahraničí má svoje výhody i nevýhody, je to ale každopádně obohacující zkušenost a vlastně by bylo skvělé, kdyby si to každý člověk už třeba na střední nebo na vysoké škole mohl vyzkoušet. Začátek bývá nejtěžší, já jsem byla nadšená, ale vůbec jsem nevěděla, co a jak funguje a nikoho jsem tu neznala. Pomohlo mi zapojit se do všelijakých událostí, které jsem našla třeba přes MeetUp, spoustu nových kamarádů jsem také potkala rovnou v hostelu. Vlastně pro mě bylo jako pro introverta mnohem snazší najít si nové přátele v zahraničí, než vystoupit ze své komfortní zóny v Česku a podniknout něco nového tam.


Kde všude můžeme sledovat tvé aktivity?

Jestli vás moje povídání zaujalo, udělá mi radost, když se mrknete na můj Instagram nebo se s někým o odkaz na něj podělíte. Na spuštění webové stránky se chystám, pokud si nic nechcete nechat ujít, můžete se tam zaregistrovat k odběru emailů. Kromě výuky angličtiny také pracuji pro Czech School Scotland CIC. Minulý rok v květnu jsme kvůli covidu otevřeli první online kurz a dneska učíme česky děti z celého světa. Zdaleka totiž není samozřejmé, že pokud žijete v zahraničí, bude vaše dítě bilingvní. Práce s bilingvními dětmi mě strašně naplňuje, nejraději pracuji s dětmi, které na začátku neumí říct skoro ani slovo česky. Je to pak ohromná radost, když mi rodiče napíší, že si jejich dítě poprvé po Skypu povídalo s babičkou.

Já Jitce moc děkuji za tento inspirativní rozhovor!

 

 

Mojí vášní jsou cizí jazyky a cestování, mým darem je empatie a naplňuje mě pomáhat druhým objevit svou vlastní cestu k jazykům, na které vytrvají, protože si ji budou užívat. Jsem autorkou e-booků Navigace k objevení vlastní cesty k jazykům a Jak zatočit s pocitem „Já se ten jazyk nikdy nenaučím" . Můj příběh si přečtěte zde >>