Jak jsem vzala němčinu na milost

Od září roku 2019 oprašuji své znalosti němčiny. Jsem nadšená z toho, jak se mi začínají vybavovat vědomosti ukryté kdesi hluboko daleko v mé paměti, a které jsem si myslela, že budu dolovat horko těžko. Němčinu jsem se učila naposledy na vysoké škole a od té doby jsem ji vůbec nepoužívala. A to už nějaký ten pátek bude.

Jednou týdně mám lekci němčiny ve dvojici, kterou vede jedna moje známá, která mluví německy stejně přirozeně jako česky a někdy s sebou vezme i svého manžela, který je rodilý Němec, takže naše lekce probíhají spíše jako přátelský pokec s příjemnými lidmi.

Hned jak jsem se začala s němčinou, zapojila jsem do svého života dva pro mě důležité aspekty, jak se obklopovat jazykem přirozeně a nepotřebovat k tomu ani minutu navíc.

Jedním z nich je samomluva, kterou teď praktikuju střídavě v němčině a španělštině a druhým je poslech podcastů, které tradičně poslouchám každé ráno v koupelně.

Aktuálně poslouchám Slow German mit Annik Rubens a Jojo sucht das Gluck, což je podcast od Deutsche Welle. Obojí je ve zjednodušené němčině. V tom prvním zmíněném se jedná o monolog na určité téma, ve kterém se objevuje důležitá slovní zásoba k tomuto tématu. Ve druhém jde o příběh a součástí jsou konverzace z běžného denního života.

Navíc jsem si začala psát s mou kamarádkou německy. Ona se taky vrhla na němčinu a od té doby veškerá naše komunikace přes Messenger probíhá právě v němčině. No upřímně, někdy je to sranda a nechtěla bych, aby to četla nezvaná osoba ;-), ale je to naprosto skvělý způsob, jak přemýšlet německy, jak se naučit používat ty nejčastější fráze a jak procvičit slovní zásobu.

Rádio v autě máme teď non-stop naladěné na rakouskou stanici Ö3 a nikdo už ani neprotestuje, protože tam skvěle hrají a mluví jen tak trochu, přesně tak akorát pro mě na to, chvíli se zaposlouchat do němčiny.

Zkrátka a dobře, všechny aktivity, které mám nyní s němčinou spojené, jsou chvíle, které mě baví a u kterých se cítím příjemně. A v neposlední řadě opravdu vnímám, jak jdu po své cestě za poznáním němčiny mílovými kroky. Když si vzpomenu, jak jsem se v září nedokázala vůbec vymáčknout a za půl roku mluvím v souvislých větách, tak mám fakt dobrý pocit.

Moje celoživotní zkušenosti s němčinou se totiž vždy nesly v naprosto chladném duchu.

S němčinou jsem začala velmi brzy, když jsem chodila na základní školu. Rodiče mi domluvili doučování ještě před tím, než jsme měli němčinu ve škole. Doučování bylo u jedné paní důchodkyně, pro mě představovala takový prototyp velmi kultivované přísné dámy, která se nikdy neusmála. To opravdu nebyl začátek plný nadšení a elánu.

Na gymplu jsem v němčině pokračovala, odmaturovala jsem z ní, ale srdeční záležitostí byla angličtina, které jsem věnovala nejen své srdce, ale i čas na učení.

Na vysoké jsem měla povinně dva jazyky na pokročilé úrovni, a protože jsem jiný jazyk neznala, opět jsem se učila německy, mám státnice z Wirtchaftsdeutch, ale ani tady jsem žádný vřelý vztah s němčinou nenavázala. Naopak, začala jsem se španělštinou a výuka byla tak zábavná, vyučující byla energická usměvavá přátelská paní a já byla ve svém živlu. Až tak, že jsem nakonec o Španělsku psala svoji diplomovou práci.

Když to shrnu, tak v minulosti pro mě učení se němčiny vždy bylo spojené s nudnými učebnicemi, nudnou výukou i nudnými paními učitelkami. Neříkám, že to takto funguje vždy a všude, pouze říkám, že toto byly moje zkušenosti. Navíc, ten jazyk celkově mi vždy přišel strašně moc tvrdý – a já jsem taková křehká duše. 😉

Co se tedy změnilo, že teď mě němčina nejenže baví, ale už mi ani nepřijde tvrdá?

Několik posledních roků jezdíme v zimě lyžovat do Rakouska. Od té doby, co děti vyrostly a naučily se lyžovat. Lyžovat jsme je učili v Česku, přišlo nám to praktické a navíc myslím, že se nám to povedlo opravdu skvěle. Ony totiž už teď lyžují lépe než já. A to jim je 9 a 11 let. A to já lyžuji od malička…

Na podzim a v zimě bych nejradši zalezla do brlohu a počkala na jaro. Mým snem je trávit zimu v teplých krajinách. Jediná výjimka nastává, když jedu na hory. Tam mi ta zima nevadí. Právě naopak. Jednak mám teplé oblečení včetně čepice a rukavic a pak taky se kochám neskutečnou přírodou, výhledy a čistým vzduchem. Žádné šedivo, tmavo a nevlídno.

A právě na těchto zimních dovolených v Rakousku jsem začala po němčině opět pokukovat. Když jsme si šli dát něco dobrého, když jsem chtěla prohodit pár slov s místním prodejcem, nebo když jsme koukali na rakouská panoramata v televizi, tak jsem hltala doprovodné titulky.

A hlavou mi znělo:  „měla bych si tu němčinu zase oprášit… no jo, ale když se mě se ten jazyk nelíbí… a navíc když jsem se ji před tím učila, tak mě to nikdy nebavilo…“

Ale červíček už v hlavě vrtal…

A dovrtal toto léto, kdy jsme vyrazili do rakouských Alp na letní dovolenou. Bylo to pro mě jedno velké WOW. Já jsem se totiž zamilovala nejen do té krajiny, ale do všeho, co je s tím spojené a tím pádem i do němčiny. Prostě najednou jsem viděla tu krásu kolem sebe, napojila jsem se a jen dýchala a vychutnávala tu atmosféru. Objevila jsem zcela nový pohled na němčinu. Už mě netrápí, že na němčinu existují nudné učebnice, já se ji totiž vůbec z učebnic učit nemusím. Už nemusím vzpomínat na nesympatické učitelky, protož si můžu vybrat s kým se němčinu budu učit nebo se ji klidně taky můžu učit sama.

Cestování je moje vášeň, můj adrenalin a to, při čem se mi rozbuší srdce. A proto, když teď myslím na němčinu, mám v mém mozku napojené úplně jiné věci než špatné vzpomínky na minulý způsob učení. Na ty jsem se vykašlala a utvořila jsem si nová spojení.

Němčina, to je pro mě:

Co si z tohoto mého příběhu můžete vzít vy?

Vykašlete se na to, co jste s jazykem doposud zažili a vytvořte si nová spojení, tentokrát s pozitivními emocemi.

Tato rada není jen nějaké nesmyslné plácnutí do vody, ale je založená i na poznatcích z neurovědy o našem mozku.

Platí totiž, že mnohem více úsilí potřebujeme na přepsání starých spojení, než na vytvoření nových.

Zkuste se napojit na jazyk, který se učíte nebo chcete učit a podívejte se na něho v nové perspektivě. Jaké jsou vaše vášně, sny a cíle a jak se dají propojit s učením jazyka?

Váš důvod může být klidně i něco přízemního ve smyslu vidiny nové a lepší práce, vyšší výplaty nebo pohodového povídání s novým rodinným příslušníkem.

A opravdu už sebou nemusíte tahat minulost.

Ano, vážně můžete zapomenout na všechny předchozí kurzy.

Ano, skutečně můžete zatočit s pocitem, že se ten jazyk nikdy nenaučíte.

Ano, i vy se můžete zamilovat do jazyka, který se učíte. Teď, teď anebo teď. Kdykoliv se rozhodnete.

Nemusíte se už utápět v pocitech trapnosti nebo neschopnosti.

Ono totiž platí, že pokud máte s učením jazyka spojené negativní emoce, učení vám ztěžka. Z hlediska neurovědy se vám vyplavují hormony, které brání mozku efektivně se učit a pamatovat si.

Více se dozvíte  v tomto videu.

Že vám to jen tak snadno nepůjde?

Mám pro vás názornou ukázku o….

O HOVNĚ.

Mrkněte na toto kratičké video s Jardou Duškem a dál už nemá cenu to rozmazávat. 😉

Rozhodnutí je jen a jen na vás. Nepřijde samo, je potřeba pro to něco udělat.

Přeji vám, ať se vám podaří jít na cestě za poznáním jazyka s otevřeným ♥.

PS: Přidávám seznam 100 podstatných jmen + 100 sloves v němčině pro domluvení se v základních situacích, vždy je totiž klíčové učit se slovíčka, která jsou v daném jazyce frekventovaná nebo taková, která vy osobně budete potřebovat.

Seznam si můžete stáhnout tady: 100100-němčina 

PS2: Tento seznam si můžete upravit podle sebe nebo smazat němčinu a doplnit si tam svůj jazyk.

PS3: Za vzor tohoto seznamu děkuji webu jazykovy koutek.

PS4: Nemáte systém na učení slovíček? Máte pocit, že vám slovíčka nelezou do hlavy? Tápete v tom, jaká slovíčka se učit a jak se je učit efektivně, abyste si je nejen zapamatovali, ale pak i dokázali použít? Právě pro vás mám 10denní online kurz Jak se učit slovíčka.