Učíte se anglicky, ale neposouváte se? Sedm situací, kdy další kurz zase nemusí stačit

Učíte se anglicky roky, ale pořád se nemůžete rozmluvit? 7 situací, kdy další kurz nestačí

Učíte se anglicky už několik let, docela dobře rozumíte, ale když máte začít mluvit, najednou je problém? Možná už jste vystřídali několik kurzů angličtiny, lektorů, učebnic nebo aplikací. A přesto máte pocit, že se vaše angličtina neposouvá tak, jak byste chtěli.

A tak znovu hledáte. Jak se zlepšit v angličtině? Jak se konečně rozmluvit? Jak mluvit anglicky bez strachu a sebevědoměji? Jak se učit anglicky efektivně?

Možná vás napadne, že potřebujete další kurz angličtiny.

Jenže co když tentokrát není problém v tom, že toho umíte málo? Co když potřebujete začít pracovat s něčím úplně jiným?

Jako lektorka angličtiny a certifikovaná jazyková koučka se setkávám s lidmi, kteří mají za sebou roky studia, ale jejich jazykové znalosti se stále nedaří přenést do běžného života. A důvody bývají různorodé.

Pojďme se podívat na 7 situací, ve kterých může být jazykový koučink užitečnější než další klasický znalostní kurz angličtiny. Vysvětlím vám také, co jazykový kouč vlastně dělá a jak poznat, jestli je právě pro vás vhodnou cestou.

Lenka Málková - lektorka angličtiny a certifikovaná jazyková koučka

Chodíte na lekce angličtiny. Posloucháte podcasty, sledujete seriály, používáte aplikace nebo si opakujete slovíčka.

Rozhodně nemůžete říct, že byste se angličtině nevěnovali.

Ale kdybych se vás zeptala, v čem je vaše angličtina dnes jiná než před půl rokem, co byste odpověděli?

A podle čeho vlastně poznáte, že se zlepšujete?

Tady se často dostáváme k zajímavému zjištění. Spousta lidí má totiž velmi obecný cíl: Chci se zlepšit v angličtině. Chci mluvit plynuleji.

Jenže co to konkrétně znamená?

  • Chcete zvládnout small talk se zahraničními kolegy?
  • Přestat se vyhýbat telefonátům v angličtině?
  • Dokázat promluvit na pracovní poradě?
  • Domluvit se samostatně na dovolené?
  • Rozumět seriálům bez českých titulků?

Každý z těchto cílů vyžaduje trochu jiné dovednosti a také jiný přístup k učení.

Pokud nemáte jasno v tom, kam se chcete dostat, jen těžko poznáte, jestli se správným směrem skutečně posouváte.

A někdy se posouváte, jen svůj pokrok vůbec nevidíte.

Ptáme se například:

  • Co dnes dokážete, co jste před půl rokem nezvládali?
  • Kde jste svou angličtinu v poslední době skutečně použili?
  • Co vám při učení funguje a co ne?
  • Co potřebujete změnit, aby vás vaše aktivity přibližovaly k cíli?

Pokud máte pocit, že se v angličtině nikam neposouváte, nemusí být řešením přidat další hodinu výuky.

Možná je nejprve potřeba ujasnit si, kam směřujete, a podívat se, jestli vás tam vaše současné aktivity opravdu vedou.

Učíte se anglicky roky, ale nevidíte žádný pokrok

Tohle je jeden z nejčastějších důvodů, proč za mnou lidé přicházejí.

„Když někdo mluví anglicky, docela dobře rozumím. Ale sama nedokážu rychle reagovat.“

„Když mám čas, větu si v hlavě sestavím. Ale když na mě někdo nečekaně promluví, mám úplně prázdno.“

„S lektorkou mluvím celkem dobře, ale v práci se zaseknu.“

Poznáváte se?

Možná si říkáte, že se ještě musíte víc učit. Potřebujete rozšířit slovní zásobu, zopakovat gramatiku nebo absolvovat další konverzační kurz angličtiny.

To všechno může být užitečné. Ale nemusí to vyřešit váš skutečný problém.

Při koučovací spolupráci se setkávám s lidmi, kteří už mají dostatečné jazykové znalosti na to, aby se domluvili.

Přesto se konverzaci v angličtině vyhýbají.

Někdy je brzdí strach z hodnocení. Jindy nedůvěra ve vlastní schopnosti, přehnané soustředění na chyby nebo přesvědčení, že jejich angličtina ještě není dost dobrá.

Často čekají, až dosáhnou jakési pomyslné úrovně, od které už konečně budou připraveni mluvit.

V jazykovém koučinku nás zajímá, co se s vámi děje právě ve chvíli, kdy máte své znalosti použít.

Co se změní mezi okamžikem, kdy si anglickou větu v klidu připravujete, a situací, kdy ji máte spontánně říct?

Odpověď na tuhle otázku může být pro další práci důležitější než nové gramatické cvičení.

Zároveň ale platí, že pokud nemáte dostatek příležitostí anglicky skutečně mluvit, potřebujete také praktický trénink. Jazykový koučink a procvičování mluvení se proto mohou velmi dobře doplňovat.

Možná už dokonce víte, co vás při mluvení anglicky brzdí.

Jste perfekcionisté.

Než něco řeknete, připravíte si větu v češtině, přeložíte ji do angličtiny, zkontrolujete gramatiku, vyberete správné slovíčko…

A mezitím už se konverzace posunula úplně jinam.

Nebo se rozhodnete větu raději neříct vůbec.

Pravděpodobně už jste mnohokrát slyšeli rady jako:

„Nebojte se dělat chyby.“

„Prostě mluvte.“

„Musíte vystoupit ze své komfortní zóny.“

Jenže kdyby perfekcionistům stačilo říct, aby nebyli perfekcionisté, měla bych jako jazyková koučka podstatně méně práce.

Místo další rady vás proto raději pozvu k přemýšlení.

  • Čeho konkrétně se bojíte, když máte promluvit anglicky?
  • Co se podle vás stane, když uděláte chybu?
  • Co si v takovou chvíli o sobě říkáte?
  • Jaké nároky na sebe při mluvení máte?
  • Máte stejné nároky na cizince, který mluví lámanou češtinou?
  • Co by se změnilo, kdybyste si dovolili mluvit nedokonale?
  • Jaký nejmenší krok byste si teď troufli udělat?

Nejde o to, abyste po jednom rozhovoru přestali mít strach. Tak jednoduché to zpravidla není.

Můžete si ale začít všímat svých myšlenkových vzorců, postupně je zpochybňovat a získávat nové zkušenosti s používáním angličtiny.

Protože někdy vám v konverzaci nebrání to, co neumíte, ale nároky, které na sebe kladete.

Chcete mluvit anglicky bez strachu z chyb, ale brzdí vás perfekcionismus

Máte stažených pět aplikací na angličtinu. Tři učebnice. Několik podcastů. Uložená videa z YouTube. Desítky příspěvků z Instagramu.

A někde v počítači složku s názvem ANGLIČTINA, do které už se trochu bojíte podívat.

Přesto stále hledáte další zdroje.

Novou aplikaci. Lepší kurz. Zajímavější podcast. Efektivnější metodu.

Jenže problém nemusí být v nedostatku materiálů, ale v tom, že nevíte, co s nimi dělat.

Tady většinou nepotřebujeme přidávat další aktivity. Potřebujeme vybírat.

V jazykovém koučinku společně hledáme odpovědi na otázky:

  • K čemu angličtinu skutečně potřebujete?
  • Na jakou dovednost se chcete teď zaměřit?
  • Které materiály vám vyhovují?
  • Jak s nimi budete pracovat?
  • Kolik času jim chcete věnovat?
  • Jak poznáte, že vám vaše strategie funguje?

Výsledkem nemusí být detailní rozvrh na každý den.

Mnohem důležitější je vytvořit si realistický a dlouhodobě udržitelný systém učení angličtiny, který respektuje váš život, časové možnosti i osobní cíle.

Takový, ke kterému se dokážete vrátit, i když vám do plánů vstoupí práce, rodina nebo náročnější období.

Univerzální studijní plán, který bude stejně dobře fungovat úplně každému, totiž neexistuje.

Nevíte, jak se efektivně učit anglicky a jaké materiály si vybrat

„Měla bych se učit slovíčka.“

„Měla bych víc poslouchat.“

„Musím si zopakovat gramatiku.“

„Měla bych pro angličtinu něco dělat každý den.“

A pak přijde známé:

„Ale já na to nemám čas.“

Angličtina se tak neustále přesouvá na zítřek, na pondělí, na dobu, kdy bude méně práce, až děti odrostou nebo až skončí další náročný projekt.

A přestože vám na angličtině záleží, postupně se mění v další nesplněný úkol.

Možná už jste zkoušeli různé studijní plány nebo si slibovali, že budete angličtině věnovat alespoň 30 minut denně.

Ale co když vůbec nepotřebujete hledat další půlhodinu?

Co když by pro vás bylo mnohem užitečnější přestat vnímat angličtinu pouze jako předmět, který se musíte učit?

Já totiž nechci, aby se moji klienti do konce života učili anglicky.

Chci, aby angličtinu používali a postupně ji přirozeně dostali do svého života.

Proto společně hledáme příležitosti, které už mají kolem sebe.

Co běžně posloucháte? Co rádi čtete? Jaká témata vás zajímají? Sledujete seriály, sportovní videa nebo rozhovory? S kým byste mohli anglicky komunikovat?

Nemusíte automaticky přidávat nové povinnosti. Někdy stačí změnit jazyk u činností, které už děláte.

A postupně přidávat drobné příležitosti k aktivnímu mluvení.

Důležité je, aby kontakt s angličtinou pokračoval i ve chvíli, kdy skončí váš kurz nebo spolupráce s lektorem.

Zkuste si proto místo otázky „Kde mám vzít další půlhodinu na učení?“ položit jinou:

„Jak může angličtina začít existovat v životě, který už mám?“

Možná jste se anglicky několik let učili bez konkrétního cíle.

A najednou přichází situace, ve které angličtinu opravdu potřebujete.

Čeká vás:

  • pracovní pohovor v angličtině;
  • prezentace nebo pracovní porada se zahraničními kolegy;
  • nová práce, kde budete pravidelně komunikovat anglicky;
  • služební cesta nebo konference;
  • stěhování do zahraničí;
  • dovolená, na které se chcete konečně domluvit sami.

V tu chvíli už nemá velký smysl zůstávat u obecného cíle „Chci se zlepšit v angličtině.“

Potřebujete zvládnout něco konkrétního.

Představme si například, že máte za měsíc vést pracovní poradu v angličtině.

Můžete se samozřejmě zapsat do dalšího kurzu obchodní angličtiny.

Ale já bych s vámi nejprve chtěla zjistit:

  • Co přesně budete na poradě dělat?
  • Jaké situace mohou nastat?
  • Co potřebujete umět říct?
  • Čemu budete potřebovat rozumět?
  • Co už dokážete zvládnout?
  • V čem vám chybí jazykové znalosti?
  • Kde vás naopak brzdí nejistota nebo strach?

A potom bychom společně hledali způsob, jak tyto konkrétní situace trénovat.

Možná budete potřebovat rozšířit slovní zásobu.

Možná natrénovat spontánní odpovědi.

Možná si připravit několik užitečných frází.

A možná především získat odvahu promluvit, i když vaše angličtina nebude dokonalá.

Velmi často jde o kombinaci několika věcí.

Cílem totiž není probrat co nejvíce učiva, ale dokázat angličtinu použít tam, kde ji skutečně potřebujete.

Tohle je možná moje nejoblíbenější situace.

Někdy totiž člověk přijde a vlastně ani neumí přesně popsat, kde je problém.

Ví jen, že něco dlouhodobě nefunguje.

„Učím se anglicky roky, ale neumím mluvit.“

„Vždycky začnu a po nějaké době přestanu.“

„Mám pocit, že bych měla být mnohem dál.“

„Nevím, jak se učit anglicky efektivně.“

„Nevím, co dělám špatně.“

A víte co?

Já taky nemusím hned vědět, kde je zakopaný pes.

A rozhodně vám nechci po pěti minutách oznámit, že přesně vím, co je váš problém.

Představte si svou mysl jako místnost.

Na některá místa v ní svítíte pořád.

Nemám čas. Bojím se mluvit. Musím se víc učit. Nemám talent na jazyky.

To jsou myšlenky, které už možná dobře znáte a dlouho si je opakujete.

Ale v té místnosti jsou také místa, na která jste si zatím neposvítili.

A právě tam může jazykový kouč nasměrovat světlo otázkou, kterou vám v souvislosti s angličtinou ještě nikdo nepoložil.

Najednou se zastavíte, protože odpověď nemáte připravenou.

Začnete přemýšlet.

Propojíte si dvě věci, které jste předtím spolu nespojovali.

A možná získáte úplně nový pohled na to, proč vám něco nefunguje.

Díky tomu pak můžete začít zkoušet něco jinak.

Právě v tom vidím jednu z největších hodnot jazykového koučinku.

Učíte se anglicky, ale stále se zasekáváte a nevíte proč

Možná jste si při čtení některého z předchozích bodů říkali, že podobné otázky vám přece občas pokládá i vaše lektorka angličtiny.

A máte pravdu.

Koučovací přístup už bývá součástí běžné jazykové výuky (a já jsem za to nesmírně ráda!).

Jenže položit jednu koučovací otázku ještě není totéž jako vést koučovací rozhovor.

Představte si například, že se vás lektorka na začátku hodiny zeptá:

„Jak se vám tento týden dařilo s angličtinou?“

Odpovíte:

„Moc ne. Neměla jsem čas.“

A ona vás jen uklidní, že to nevadí. A potom se začne probírat nové učivo.

V koučovacím rozhovoru je ale tahle odpověď teprve začátek.

Neměla jste čas. Dobře.

Co to přesně znamená? Co vám do toho vstoupilo? Jakou prioritu ten týden angličtina měla? Kdy jste na ni naopak čas měla? Potřebujete skutečně více času? Kolik času vlastně potřebujete? A co byste zvládla i v opravdu náročném týdnu?

Podle vašich odpovědí přicházejí další otázky.

A rozhovor se může postupně dostat úplně jinam než k původnímu „Nemám čas.“

Tohle je podle mě zásadní rozdíl.

Nejde o jednu chytrou otázku. Jde o rozhovor, který vytváří prostor pro hlubší přemýšlení, vlastní uvědomění a hledání konkrétních kroků.

Co je jazykový koučink a jak vám může pomoci s angličtinou?

Pokud při učení angličtiny řešíme sebevědomí, perfekcionismus, návyky nebo motivaci, možná vás napadne, proč jednoduše nevyhledat ty klasické kouče.

I to může být vhodná cesta.

Životní kouč s vámi může pracovat například na sebevědomí, prioritách, návycích nebo perfekcionismu v různých oblastech vašeho života.

Business kouč se zaměřuje především na kariéru, pracovní změny a profesní směřování.

Jazykový kouč pracuje s podobnými tématy, ale zasazuje je do kontextu učení a používání cizího jazyka.

Takže neřešíme perfekcionismus obecně. Zajímá nás, co se s vámi děje, když máte promluvit anglicky.

Neřešíme obecně organizaci vašeho života. Zkoumáme, proč se vám nedaří dostat angličtinu do každodenních aktivit.

A nepracujeme se sebevědomím ve všech životních situacích. Zajímá nás například, proč jste v češtině sebevědomý a komunikativní člověk, ale jakmile máte promluvit anglicky, začnete o sobě pochybovat.

Já sama pracuji jako certifikovaná jazyková koučka a současně jako lektorka angličtiny.

A právě propojení obou profesí mi dává velký smysl.

Můžeme spolu vést koučovací rozhovor v angličtině a já současně vnímám vaše jazykové dovednosti.

Dokážu tak pracovat jak s tím, co vás brzdí v hlavě, tak s tím, co potřebujete skutečně jazykově doplnit nebo procvičit.

Možná potřebujete pracovat se strachem z hodnocení.

A možná si potřebujete natrénovat tři konkrétní věty, které vám chybějí při pracovních poradách.

Možná potřebujete změnit svůj přístup k chybám.

A zároveň se zlepšit v tvoření otázek.

Velmi často totiž potřebujeme oboje.

Tady najdete nabídku možností osobní spolupráce.

Proč propojuji jazykový koučink s výukou angličtiny?

Tady bych ráda zdůraznila jednu důležitou věc.

Jazykový kouč není kouzelník.

Nefunguje to tak, že vám položí několik správných otázek, vy získáte jedno velké uvědomění a od dalšího dne bez obav mluvíte anglicky před dvaceti zahraničními kolegy.

Uvědomění totiž ještě automaticky není změna chování.

Pokud se mnoho let bojíte dělat chyby, jeden rozhovor tento myšlenkový vzorec pravděpodobně neodstraní.

Některé změny mohou trvat týdny, jiné měsíce. A průběh je velmi individuální.

Nejprve si začnete určitých vzorců všímat. Potom je postupně zpochybňujete. Zkoušíte nové přístupy. Získáváte první malé úspěchy. Občas se vrátíte ke starým návykům a pak znovu vyzkoušíte něco jiného.

Vzpomínám si například na klientku, která se velmi bála mluvit anglicky na pracovních poradách.

Nebylo to tak, že bychom absolvovaly jeden koučovací rozhovor a příští týden její strach zmizel.

Postupovaly jsme po malých krocích.

Nejprve se začala nahrávat na mobil. Potom trénovala mluvení v bezpečnějším prostředí. Připravila se na komunikaci s jedním konkrétním kolegou.

A postupně začala více mluvit i na poradách.

Právě tak může změna vypadat.

Jako série malých kroků, uvědomění a nových zkušeností, které vám postupně pomáhají získat větší jistotu při používání angličtiny.

A ještě jedna důležitá věc.

Cílem jazykového koučinku není, abyste byli na svém kouči dlouhodobě závislí.

Naopak.

Chci, abyste postupně dokázali sami rozpoznat, co potřebujete, co vám funguje, co nefunguje a jak si poradit, když váš plán nevyjde.

A především abyste svou angličtinu dokázali používat a rozvíjet i bez pravidelné podpory lektora nebo kouče.

Vraťme se k otázce ze začátku.

Učíte se anglicky už dlouho, ale pořád máte pocit, že se nemůžete rozmluvit?

Možná se poznáváte v jedné nebo více z těchto situací:

  1. Učíte se roky, ale nevidíte pokrok.
  2. Anglicky toho hodně umíte, ale bojíte se mluvit.
  3. Brzdí vás perfekcionismus a strach z chyb.
  4. Máte spoustu materiálů, ale nevíte, jak je efektivně využívat.
  5. Na angličtinu nemáte čas a nedaří se vám u ní vydržet.
  6. Potřebujete angličtinu na konkrétní životní nebo pracovní situaci.
  7. Máte pocit, že jste se zasekli, ale nedokážete určit proč.

Pokud jste se v některém z těchto bodů našli, jazykový koučink by pro vás mohl být zajímavou cestou.

Ale chci zdůraznit, že jazykového kouče nepotřebuje každý.

Pokud se učíte sami nebo s lektorem, vidíte pokrok, dosahujete svých jazykových cílů a angličtinu používáte tak, jak potřebujete, není důvod něco měnit.

Stejně tak mohou nastat situace, kdy skutečně potřebujete především rozšířit jazykové znalosti, získat více prostoru pro konverzaci nebo intenzivně procvičit konkrétní dovednost.

Důležité je dokázat rozpoznat, co potřebujete právě vy.

A někdy k tomu může pomoci rozhovor s někým, kdo se vás začne ptát.

A hlavně po první otázce nepřestane.

Pokud přemýšlíte, jestli by vám jazykový koučink mohl pomoci, můžeme se na vaši situaci podívat společně.

Nabízím nezávazný úvodní hovor zdarma, během kterého probereme, kde se svou angličtinou právě jste, co vás nejvíc trápí a kam byste se chtěli dostat.

Společně zjistíme, jestli je pro vás vhodnější jazykový koučink, propojení koučinku s výukou angličtiny nebo jiná forma podpory.

Protože někdy už nepotřebujete další kurz, aplikaci nebo radu.

Potřebujete dostat prostor k tomu, abyste přišli na to, co vám skutečně pomůže posunout se dál.

[Domluvit si nezávazný úvodní hovor zdarma]


Článek vznikl na základě 84. epizody mého podcastu Jazyky do hloubky s názvem „7 situací, kdy další kurz angličtiny zase nebude stačit“. Pokud raději posloucháte, můžete si celé téma pustit také jako podcast.

[Poslechnout epizodu podcastu Jazyky do hloubky]

PS: Chcete pravidelnou dávku jazykové inspirace? Přihlaste se k odběru JAZYKOLETTERU. Získáte ihned jako uvítání checklist 13 pravidel jak se učit jazyky v souladu s nastavením našeho mozku.

A pokud vás článek inspiroval, pošlete ho dál – třeba někomu, kdo právě teď potřebuje povzbudit.

Působím jako jazyková koučka, lektorka angličtiny a mentorka jazykového koučinku pro lektory. V oblasti jazykového vzdělávání se pohybuji už více než 12 let. Pomáhám druhým objevit jejich vlastní cestu k jazykům. Co to znamená? To znamená, že jdeme zevnitř ven. Nejdříve se podíváme dovnitř sebe, jací jsme, jaké máme potřeby a co nám našeptává náš vnitřní kritik. Teprve potom se podívám kolem sebe, co za způsoby a metody učení se nabízí. Vydávám podcast Jazyky do hloubky.