Víte, kdo jsou polygloti?
Polygloti jsou lidé, kteří ovládají mnoho jazyků.
Co myslíte, mají zázračnou pilulku?
Ne.
Mají nějaký speciální talent?
Ne. (opravdu ne!)
Znají zaručenou metodu, která funguje všem?
Ne.
Učí se rychleji a efektivněji?
Ano!
Jak je to možné?
Objevili svou cestu tím, že hledali, makali, zkoušeli, obklopovali se různými formami a nakonec našli to, co je baví a co jim osobně funguje.
Každý se učí jinak, každý má svůj vlastní systém a fígle, jak na to.
Univerzální systém učení, který by sedl každému, totiž neexistuje.
Až vám bude kamarádka nadšeně vykládat o tom, jak jí funguje to nebo ono, až příště uvidíte reklamu na zaručenou metodu učení jazyků podle nejnovějších poznatků neurovědy nebo až vám příště lektor v kurzu navrhne nějaký způsob učení, protože jeho klienti takto dosáhli velkého pokroku, ZASTAVTE SE.
Vše si vyslechněte a potom si pro sebe odpovězte na tyto otázky:
Nejsme zvyklí přemýšlet o tom, co a jak se učíme. Rozhodně ne ze školy. Tam se prostě naučíme, co se nám řekne a pak to samé přepíšeme do testu. Bohužel většinou jiné návyky nemáme ani z běžných jazykových kurzů. Ale pro efektivní učení jazyků je potřeba naprosto jiné mentální nastavení.
Je potřeba ptát se a hledat odpovědi na otázky typu:
Nezapomínejme ani na sebereflexi neboli vyhodnocení pokroku a otázky typu:
Žádná metoda učení jazyků nefunguje, aniž bychom do ní neinvestovali spoustu času. Na každou z nich potřebujeme hodně času a potřebujeme si z učení jazyka udělat prioritu.
A kde ten čas reálně vzít?
Tím, že se vzdáte nějaké jiné aktivity, kterou aktuálně ve svém denním režimu máte.
Je důležité uvědomit si, že bude potřeba vzdát se něčeho příjemného a odpočinkového. Těžko budeme moct pracovat o hodinu méně, přestat vařit nebo se věnovat dětem. Bude to třeba místo procházky, oblíbeného seriálu, kafe s kamarádkou, sjíždění sociálních sítí nebo spánku.
Pomáhá dát si nějakou krátkodobou výzvu, během které se zvládnete vzdát určité činnosti, vydržíte věnovat se jazyku podle plánu a na konci této krátkodobé výzvy ji vyhodnotíte a uděláte další plán. Je to více motivační než si říct, že odteď už nikdy nebudete mít čas na svůj oblíbený seriál.
A ještě jedna věc. Možná drsná, ale pravdivá. Pokud v tuto chvíli objektivně nemáte čas nebo si myslíte, že nemáte čas, tak se zamyslete nad tím, jestli se opravdu chcete jazyk učit. Mám na mysli vaše vnitřní přesvědčení ne tlak okolí. Možná zjistíte, že vlastně ani ne. Že v práci ho nepotřebujete, na dovolené si to víno a kafe nějak objednáte a na Netflixu si zapnete české titulky. A to je v pořádku. Pokud totiž nemáte silné proč, budete se u učení jazyka jen trápit a nikam se posunete. A pak si zbytečně nastavíte do hlavy, že vám jazyky nejdou nebo že jste k ničemu, když se za tolik let učení pořád nedomluvíte. Dejte si pauzu a třeba se po čase změní situace nebo vaše priority a vnitřní nastavení.
Věřím tomu, že jsem vám v tomto článku dala spoustu námětů k přemýšlení. Navrhla jsem několik otázek, na které můžete hledat odpovědi. Kladení těch správných otázek je jedním z principů jazykového koučinku. Mezi další patří třeba aktivní naslouchání nebo podpora sebevědomí.
Vyzkoušeli byste rádi jiný přístup k učení jazyků? Takový, který respektuje vaši osobnost a vaše potřeby? Pak mrkněte na podrobnosti k jazykovému koučinku zde.
A pokud nevíte, kde vlastně s učením jazyka začít, potřebujete plán. Tvorbou jazykového plánu vás provedu v online kurzu Jazykový restart. Podrobnosti ke kurzu se dozvíte tady.