4 principy pro více sebevědomí v mluvení cizím jazykem

Často slýchám na lekcích angličtiny nebo na jazykovém koučování, že se klienti cítí ve stresu, když mají v cizím jazyce mluvit. Jako opravdu mluvit někde v realitě a navíc ještě třeba s rodilým mluvčím. Spousta z nás má totiž pocit, že je potřeba se nejdřív dostat na určitou úroveň a pak teprve můžeme jazykem někde mluvit. A pak se taky obáváme, že nebudeme rozumět, co nám druhá strana odpovídá.

Mám pro vás hned na úvod zničující zprávu:

Pokud nebudete jazykem, který se učíte, mluvit, tak se tohoto stresu nebo obavy nikdy nezbavíte.

Nechci tento článek postavit na psychologických radách a osvědčených technikách, jak pracovat se strachy a stresem. Na to tu máme odborníky. Tento článek vychází z mých vlastních zkušeností lektorky angličtiny, jazykové koučky a člověka, který se sám cizí jazyky celý život učí.

A jaký je tedy můj pohled?

Mé doporučení obsahuje 4 principy, jak postupovat, když chcete se strachem z mluvení v cizím jazyce zatočit.

  • Postupně
  • Bezpečně
  • Připraveně
  • Příjemně

POSTUPNĚ

Ano, je to tak. Nedám vám tady radu, po které jako mávnutím kouzelného proutku váš strach a nervozita okamžitě zmizí. Stejně jako učení cizího jazyka považuji za dovednost, kterou je potřeba trénovat (stejně jako třeba hru na piano), vnímám podobně i rozpouštění strachu a nejistoty z mluvení v cizím jazyce. A z mých osobních zkušeností vyplývá, že introvert se nadře ještě o trošku víc (nemá takovou chuť a potřebu se dávat s někým do řeči ani v rodném jazyce, natož pak v tom, který se teprve učí – neplatí samozřejmě vždy a pro všechny situace).

Proto nespěchejte na sebe, neobviňujte se a místo toho postupně zkoumejte své pocity, odpovězte si na otázku: PROČ mám strach z mluvení? Potom přijměte tento strach, zvědomte si ho a řekněte si, co nejhoršího se může stát.

Jestli toužíte lépe poznat své předpoklady k učení a nastavit si systém učení na míru i se zohledněním vaší osobnosti, mrněte na můj e-book Navigace k objevení vlastní cesty k jazykům.


BEZPEČNĚ

Abyste se přestali bát mluvit v cizím jazyce a začali si více věřit, musíte začít mluvit. Já doporučuji vystupovat z komfortní zóny pravidelně ale po kouskách. Nemusíte hned skákat bungee jumping – tedy vrhat se do toho po hlavě, nicméně u učení jazyka prostě musíte občas vystoupit ze své komfortní zóny, jinak budete přešlapovat na místě a výrazného pokroku nedosáhnete.

Příkladem může být třeba to, jakým způsobem já vystupuji v online světě. Ráda bych jednou vysílala pro fanoušky Cesty k jazykům živě a točila videa, nicméně toto je zatím pro mě obrovský krok mimo mou komfortní zónu. Ale vím, že musím nějak začít a po krůčkách si dodávat odvahu. Přijala jsem proto několik pozvání k online živým rozhovorům od některých mých kolegyň. Jedná se o živé vysílání, ale přitom to neleží celé na mě, nejsem zodpovědná za technickou stránku a mám tam oporu.

A přesně to bych doporučila i vám u mluvení v cizím jazyce. Najděte si ze začátku nějakou berličku. Například chcete jít ve vašem městě na setkání s cizinci do pubu, ale vůbec nevíte, co vás tam čeká. Vezměte si tedy poprvé a podruhé sebou extrovertnější kamarádku nebo někoho, kdo se nebojí mluvit a teprve potřetí už tam běžte sami.


PŘIPRAVENĚ

V první fázi připravte svůj mozek na to, že daným jazykem opravdu mluvíte. Co tím myslím? Mluvte nahlas. Váš mozek si musí zvyknout na to, že vás slyší mluvit tímto jazykem a nespustí poplach, když z vás vypadne věta v angličtině (nebo jiném jazyce).

A žádné výmluvy typu, že nemáte s kým mluvit. Mluvte nahlas sami se sebou. Nahrávejte sami sebe, jak mluvíte. A pak si to pusťte. Nebo si nachystejte rozhovor písemně a pak si ho nahlas přeříkejte. Vyzkoušejte techniku shadowing nebo použijte aplikaci www.fromtexttospeech.com (více o této možnosti trénování mluvení píšu v článku Jak na jazyky? Žhavé tipy přímo od polyglotů).

V druhé fázi si nacvičte modelové situace. Poproste lektora o trénink modelových rozhovorů. Jak to bude vypadat, když si půjdu koupit kávu – na co se mě můžou ptát a jak řeknu, jak to svoji kávu chci? Nebo na ulici – na co se tak může ztracený cizinec ptát? A jak mu odpovím? Co mě čeká u pracovního pohovoru, rozhovorů v hospodě nebo na návštěvě u příbuzných?

Častou obavu je také to, že sice řeknu, co potřebuji, ale že nebudu rozumět tomu druhému, co mi odpovídá. I na tyto situace se můžete připravit nacvičenými frázemi. A samozřejmě tady je potřeba začít si více věřit u poslechu. Už jste vyzkoušeli podcasty?

Třetí fází je mít dobré základy v daném jazyce. Za mě to obsahuje dva body. Znát základní strukturu věty. Například v angličtině je alfa a omega podmět + sloveso. A pak také znát základní strukturu otázky. A další dovedností je být připraven popsat jinými slovy to, co neumím říct. Předcházím tím zablokování se, když nevím. Člověk je připravený improvizovat a být kreativní.

No a nezapomínejme, že žijeme v době, která nám globální komunikaci a učení cizích jazyků ohromně usnadňuje. Takže určitě si stáhněte nějaký offline slovník nebo překladač do mobilu. Další  berlička a pocit větší  jistoty, že nedojde k nějakému zásadnímu bloku.


PŘÍJEMNĚ

Víte co se děje v našem mozku, když jsme ve stresu? Amygdala se nachází v centru našeho limbického emočního mozku a je neustále ve střehu, aby reagovala na potřeby základního přežití, neboť její primární úlohou je odhalit nebezpečí. Pokud amygdala odhalí hrozbu, vstupuje na scénu pud sebezáchovy a veškerá energie proudí tímto směrem. Z tohoto důvodu dochází v jiných částech mozku k jejich zablokování nebo omezení. Tím dojde i k zablokování hipokampu a prefrontálního kortexu, tedy částí mozku, které jsou klíčové pro proces učení a paměti.

Pokuste se tedy začít mluvit za co nejvíce příjemných okolností. Určitě se budete cítit lépe, když si domluvíte s kamarádkou 20 minut povídání u kávy a zákusku než když půjdete něco vyřizovat na úřad. A pak určitě začněte mluvit v přirozeném prostředí, co třeba kruh navzájem se podporujících žen na zážitkových kurzech?


Pokud cítíte, že byste potřebovali pomoct s rozmluvením se a se zvýšením svého jazykového sebevědomí, vyzkoušejte jazykové koučování. Já osobně nabízím jazykové koučování metodou neurolanguagecoaching®, více informací a možnosti užší spolupráce se dozvíte na mých stránkách.


OSOBNÍ RADA NA ZÁVĚR

Usmívejte se, buďte milí a použijte řeč těla. Cizinci se budou chtít s vámi domluvit a budou trpěliví. Nikdo nebude řešit gramatické chyby, ale budou vnímat vaše naladění a to, co chcete sdělit.

A berte celou situaci i sebe s humorem – když nejde o život, tak jde o ….

Užívejte si tu cestu za poznáním jazyka, nikdy nevíte, co se vám stane nebo co vás v tomto jazyce překvapí… a to je přece super!!! Berte to jako dobrodružství 😀

Tady vidím paralelu s životem, taky nevíte, co se stane a když potom nějaká situace nastane, záleží jen na nás, jaký postoj k tomu zaujmeme.

 

Mojí vášní jsou cizí jazyky a cestování, mým darem je empatie a naplňuje mě pomáhat druhým objevit svou vlastní cestu k jazykům, na které vytrvají, protože si ji budou užívat. Jsem autorkou e-booků Navigace k objevení vlastní cesty k jazykům a Jak zatočit s pocitem „Já se ten jazyk nikdy nenaučím" . Můj příběh si přečtěte zde >>