Ne každý umí objevit svůj způsob, jak pro něj učení cizích jazyků bude zdrojem potěšení a ne mučení. A ne každý si sám najde způsob, jak pozvat cizí jazyk do svého života i mimo kurzy nebo lekce.

Prošla jsem si cestou dlouhou a trnitou, kde jsem neviděla na konec a nevnímala jsem své pokroky. Přestože jazyky jsou to, co mě opravdu od malička baví, tak jsem nemívala z učení radost a často se mi to toho vůbec nechtělo.

Dokonce jsem po deseti letech studia angličtiny došla k poznání, že nejsem schopná rozumět rodilým mluvčím a byla jsem z toho totálně frustrovaná. Navíc jsem musela opakovat státnice z angličtiny, protože jsem neudělala poslech! Ano, poslech... 

Moje sebevědomí bylo na bodu mrazu. Říkala jsem si: „To snad není možný! Tolik se tomu věnuju, všichni mi tvrdí, jak mám na jazyky talent a já rupnu u státnic z mé milované angličtiny?”

Státnice jsem nakonec udělala díky „dřině”, kdy jsem prostě jak magor pořád dokola poslouchala nudné poslechy z učebnic (to totiž ještě byly časy, kdy byl internet k dispozici jen v knihovně).

Až tehdy, když jsem odjela na půl roku do Anglie. Spojila jsem tím totiž (tehdy ještě nevědomky) svou vášeň – cestování se zdokonalováním se v cizím jazyce.

Odjet do Anglie bylo jedno z mých nejdůležitějších rozhodnutí v životě. V Anglii jsem prolomila tu bariéru porozumění zhruba za dva měsíce. Nebudu vám mazat med kolem pusy, že to byla snadná cesta a stalo se to jako mávnutím kouzelného proutku. Problémem bylo i nastavení v mé hlavě, kdy jsem si nevěřila. Ale protože jsem to měla spojené se svou vášní – cestováním, tak se mi podařilo překonat vše způsobem, který mě bavil a který jsem si neskutečně užívala.

Jazyky a cestování jsou odjakživa to, co mě bavilo. Můj životní sen je spojený s cestováním a jazyky jsou pro mě prostředek, jak být v kontaktu se světem i ve chvílích, kdy necestuju. Toto je moje cesta. Spojení toho, co je moje vášeň spolu s triky, jak se učit podle mých osobnostních vlastností a životního stylu.

Nyní se učím španělštinu. Aktuálně si španělštinu aktivně procvičuji v konverzacích s rodilými mluvčími z Jižní Ameriky a taky mám svou parťačku, se kterou si posíláme hlasovky přes WhatsApp. Své postřehy i pokroky sdílím na Instagramu.  Kromě toho téměř denně poslouchám podcasty např. na Duolingo, kde jsou poutavou formou vyprávěny příběhy lidí z Jižní Ameriky, které se nejčastěji týkají cestování v různých formách. A zároveň vlastně poznávám více o životě v Jižní Americe, protože tam jsem ještě nebyla, ale jednou se tam určitě chci podívat. Tam je spojení mojí vášně.

Konkrétní spojení s mými předpoklady k učení a životnímu stylu zase představují návyky přilepení aktivity k nějaké rutinní činnosti, kterou pravidelně dělám. Jsem kartičkový tip a kdykoliv vařím, vytahuji kartičky se slovíčky a slovními spojeními. Dejme tomu, že za 1 vaření se naučím 5 slovíček (a dalších 15 zopakuji), tak při procvičování 4x týdně (což je četnost mého vaření) je to okolo 1.000 nových slovíček za rok.

Celý život jsem se učila cizí jazyky a stále se učím. Angličtinu se mi podařilo ovládnout, z němčiny mám státnice a pustila jsem do jejího oprašování a nyní jsem na cestě k poznání španělštiny a chápu tedy, čím si člověk během cesty učení jazyků prochází.

Několik let také učím cizí jazyky druhé a součástí mé práce je také učit, jak se učit. Mým darem je empatie, umím lidem naslouchat a baví mě vymýšlet pro každého mého klienta přístup na míru - podle toho, jaký je a jaký má životní styl. Společně hledáme způsoby, jak se obklopovat angličtinou přirozeně. V mé spolupráci s klienty využívám i koučovacího přístupu, protože chci pomoci klientům naplno využít jejich vlastní potenciál.

Na co jsem přišla za tu dobu, kdy jsem jazykovou koučkou a lektorkou angličtiny? Že vytrvají jen ti, koho to baví, ti komu to nepřijde jako mučení, ale jako zábava. Moje heslo při výuce je “Enjoy English”, nejde mi o to, nabušit do lidí kvanta informací, ale o to, aby byla na lekci pohoda, aby si klienti nepřipadali jak blbci a abychom se i zasmáli. Vytvářím bezpečné a příjemné prostředí.

A můj další poznatek? Jen chodit na kurz nikdy nestačí. Musíte pozvat jazyk do svého života. Vidím na klientech, kteří jdou svou vlastní cestou, kteří si našli to svoje, co je baví a obklopují se angličtinou ve svém životě, jak jsou jejich pokroky na úplně jiné úrovni než těch, kteří "jen" chodí do kurzu. 

Jazyky jsou na dlouho… je to proces… je to cesta… a jediný způsob, jak na této cestě vytrvat je tak, že vás to bude bavit a budete to dělat způsobem, který je pro vás osobně nejlepší.

Budu vám s radostí na této cestě průvodcem. ♥