V dnešním článku bych se s vámi ráda podělila o některé zkušenosti ze své lektorské praxe, abyste viděli, jak může vyhodnocování pokroku fungovat, když se do výuky zapojí koučovací nástroje.
Jako lektorka a koučka angličtiny pracuji s klienty na tzv. balíčcích lekcí, a právě teď na konci školního roku je období, kdy s klienty vyhodnocujeme jejich pokrok. Pokrok ale vyhodnocujeme i během školního roku, většinou po třech měsících. Vyhodnocujeme především jejich pokroky, ale také naši spolupráci, to, jak lekce probíhají a vše, co s učením jazyka souvisí.
A u mě nejde jen o jazykové znalosti, ale právě i o věci pod povrchem, které nejsou vidět, ale klienti je cítí a vnímají a jsou nedílnou součástí úspěchu – pocity, myšlenky, návyky, sebevědomí, motivace, způsoby učení a především používání jazyka v reálném světě.
Pravidelné vyhodnocování doporučuji všem, nejen v oblasti jazykového učení. Sebereflexe je klíčovým prvkem, který může do jazykové výuky přinést zapojení koučinku. Abychom mohli efektivně hodnotit pokrok, je třeba mít jasně definovaný výchozí bod A a cílový bod B, stejně jako aktivity, které nás z bodu A do bodu B dostanou. Naše cílová destinace musí být stále na očích, abychom se po cestě neztratili.
Vydala jsem k tomuto tématu i mini e-book pro jazykové lektory s názvem „Jak vyhodnotit pokrok studenta už za tři měsíce“ se třemi praktickými ukázkami.
Protože je mezi mnou a mými klienty důvěrné a bezpečné prostředí, nebudu nikoho jmenovat a křestní jména si záměrně vymyslím jiná. I když moji klienti samozřejmě mají být na co pyšní, nechci ani v nejmenším porušit nebo narušit naši vzájemnou důvěru a sdílet detaily veřejně.
Fotky jsou reálné s mými klienty z online i offline lekcí, mohou a nemusí se týkat konkrétních příběhů zde uvedených. K publikaci fotek mám od svých klientů svolení.
Moje klientka Zuzka, která je ve věku 50+, se učí anglicky hlavně kvůli cestování. Jejím cílem je rozumět základním konverzacím na cestách a cítit se méně vystresovaná. Zuzka začala s angličtinou v roce 2021 a v tomto školním roce má novou parťačku. Na jaře se po dalším vycestování do ciziny cítí jejími slovy happy, protože si nejen dokázala vyřídit vše, co potřebovala (což zvládla už naposledy v Itálli), ale nový pokrok nastal v tom, že tentokrát si to dokázala i užít.
Uvědomila si, že to bylo i díky tomu, že už má zautomatizované základní konverzační fráze, nedělá jí problém přepínat mezi jednotlivými gramatickými časy, hodně jsme procvičovaly číslovky a s parťačkou jsme se na lekcích zaměřily na základní slovesa a jejich používání v otázkách a odpovědích. Zuzka se tak cítí spokojeně a má chuť do dalšího učení, protože vidí, jak jí to při cestování přináší reálné výsledky.
Jirka a Vašek, kolegové z práce, začali jako úplní začátečníci. Jejich největší posun během tohoto roku spočívá v tom, že více než 95 % lekce probíhá už jen v angličtině. Po několika měsících základů jsme začínali na 15 minutách mluvení pouze anglicky, což je vyčerpávalo.
Díky jejich odhodlání a návykům na obklopení se angličtinou i mimo lekce se jim podařilo poměrně rychle dosáhnout pokroku. Jirka se věnuje angličtině denně minimálně hodinu a Vašek, který sleduje seriál Extra English, je fascinovaný, že nyní rozumí 99 % konverzací, a to i bez titulků, a také navázal komunikaci s rodilou mluvčí z USA pomocí tandemu – s tím jsem mu pomohla, protože mým cílem je pomáhat mým klientům i mimo lekce v reálném životě. Konkrétní posun je tedy v tom, do jaké míry jsou kluci schopní vyjádřit vše, co potřebují, už jen v angličtině.
Eva za mnou přišla s velkou obavou. Čekala jí pracovní cesta na školení do Belgie. Eva neměla jazykový problém s komunikací v angličtině, ale cítila velký stres a nervozitu, když měla anglicky někde mluvit, zejména v práci před kolegy. Její vlastní ohodnocení tohoto stresu bylo na hodnotě 6/10 (kde 10 je maximum).
Eva se kromě našich lekcí zapojila i do skupinky na WhatsApp, kde si moji klienti navzájem posílají hlasové zprávy. Díky její velké aktivitě v této skupince se jí podařilo rozmluvit se a zvyknout si na to, že mluví anglicky přes ostatními. Lekce jsme pak ve velké míře věnovaly její přípravě na tuto cestu. Nejčastěji tak, že Eva vyprávěla o své práci. Pomocí několika koučovacích otázek jsme zapracovaly i na sebevědomí a přístupu.
Nedílnou součástí naší spolupráce bylo zlepšení výslovnosti. K tomu se Eva ze začátku nestavěla příliš s nadšením, měla pocit, že její výslovnost není zase tak špatná a že takto mluví vlastně i většina jejích kolegů v práci. No, na konci balíčku mi Eva říkala, že když slyší některé své kolegy, tak že jí to trhá uši. Což je opravdu skvělý posun nejen v přístupu, ale i v konkrétním zlepšení její vlastní výslovnosti.
Hlavním pokrokem je ale samozřejmě úspěšné absolvování služební cesty a následné zvládnutí pravidelných online callů s kolegy z Belgie. A její vlastní vnímání stresu při komunikaci v angličtině se z hodnoty 6/10 snížilo na 3/10.
Když jsme na začátku spolupráce mapovaly to, kde se nyní nachází, tak já vždy nechávám klienty napsat odpovědi v angličtině na tři jednoduché otázky. A Veronika mi napsala: Neumím teď bez překladače poskládat 3-4 věty ke každé otázce. Takže jsme tam neměly nic.
Hlavní posun nastal v aktivizaci zapomenutých slovíček, ale především v její schopnosti, začít se anglicky vyjadřovat i s minimálním počtem slovíček nebo znalosti gramatiky. V září to vypadalo tak, že u každé druhé věty říkala: Tohleto nevím, jak se řekne. Nebo se mě neustále ptala: Řekla jsem to správně?
A teď v červnu se Veronika snaží hledat způsoby, jak by to mohla říct, a prostě mluví. Taky se mě už neptá, jestli to řekla správně, protože ví, že kdybych jí nerozuměla, tak se jí doptám. Co totiž považuji za jednu z mých silných stránek je to, že umím mluvit jednoduchou a srozumitelnou angličtinou pro danou úroveň pokročilosti, i velmi velmi nízkou a klienti to pak ode mě přebírají a učí se, že se zvládnou vyjádřit už s tím, co teď znají. Že nepotřebují vyšší úroveň pokročilosti, ani pokročilá slovíčka, na to, aby začali anglicky mluvit, že se zvládnou vyjádřit hned teď. Celková sebedůvěra vzrostla na škále od 1 do 10 (kdy 10 je nejvíc) pocitově z 1/10 na 3/10, a to během pouhých 3 měsíců.
Eliška navštěvuje skupinové lekce (jsou tam čtyři) a vracela se po mateřské do práce a jejím cílem bylo oprášit si angličtinu opět do aktivní podoby, aby zvládala používat angličtinu v práci. Účastní se konferencí v Rakousku. Naposledy na ní mluvila jen německy, ale nyní už se pustila do komunikace anglicky, protože se cítila rozmluvená a připravená. Pokrok je tedy v tom, že nyní se už v práci angličtině nevyhýbá. Její vlastní pocit sebevědomí při používání angličtiny v práci se zvýšil z hodnoty 5/10 na 8/10 (za jeden rok a tři měsíce).
Pouze za jeden měsíc se podařil velký krok z komfortní zóny u mé klientky Hanky. Hanka je velmi úspěšná ve svém podnikání a připravovala velkou mezinárodní konferenci ke svému tématu, ve kterém šíří osvětu. V rámci této konference potřebovala vést rozhovory s hosty z ciziny v angličtině. Na začátku naší spolupráce ohodnotila svou sebedůvěru v mluvení anglicky na 1/10. O měsíc později nahrávala svůj první rozhovor v angličtině.
Společně jsme se připravovaly přímo na tyto rozhovory, Hanka mluvila o své práci, hodně jsme zamakaly na výslovnosti a prošly jsme si otázky i způsoby, jak reagovat při rozhovorech. Hanka pak v krátké době zvládla víkendový kurz v angličtině a s dalším hostem své konference měla 30minutovou volnou konverzaci jako přípravu na jejich rozhovor. Konference skončila velkým úspěchem.
S Luckou kombinujeme koučování a jazykové lekce a Lucka mi hned na druhém sezení říkala, že se její sebedůvěra při mluvení anglicky zvýšila. Na prvním sezení jsme rozkryly, že za její nízkou sebedůvěrou stál blok z dělání chyb, kdy se příliš soustředila na formu a ne na obsah sdělení. Toto ji velmi unavovalo. Posunu v tomto nastavení si všimla při tom, když začala jinak vnímat ostatní při mluvení anglicky.
Ale o čistě koučovacích sezeních dnešní článek není, o tom třeba někdy jindy, dnes jsem psala o lekcích nebo kurzech angličtiny, které se v mém podání nikdy netýkají pouze samotného jazyka, ale vždy jdeme i pod povrch a věnujeme se schopnosti jazyk reálně používat a cítit se u toho sebevědomě a taky tomu, jak si učení angličtiny užívat a mít z tohoto procesu radost.
Pokud se učíte angličtinu a rádi byste konečně taky už po relativně krátké době viděli hmatatelné výsledky v realitě, které by vám pak nakopli motivaci a chuť do dalšího učení, ozvěte se mi. Nyní je ideální doba zamluvit si místo pro individuální spolupráci na nový školní rok – a to buď lekce angličtiny nebo jazykový koučink angličtiny nebo klidně kombinace obojího. Těším se na vaši zprávu přes tento formulář!
A vám všem přeji především to, aby se pravidelné vyhodnocování stalo součástí vaší cesty za učením jazyka a abyste vždy dokázali pozornost zaměřit na to, co se podařilo.
PS: Chcete pravidelnou dávku jazykové inspirace? Přihlaste se k odběru JAZYKOLETTERU. Získáte ihned jako uvítání checklist 13 pravidel jak se učit jazyky v souladu s nastavením našeho mozku.